Pro šéfa Bílého domu zároveň po letošním schválení zdravotní reformy v Kongresu představuje další důležité vítězství na domácí politické scéně.
"Tato reforma ... zkrotí zlořády a nemírnosti, jež téměř zničily náš finanční systém. Konečně vnese jasno do složitých a riskantních transakcí, které pomohly spustit finanční krizi," řekl Obama.
Tečka za jednou generací politiků
Zákon je výsledkem kompromisů, na které Bílý dům a demokraté museli přistoupit, aby jej mohli prosadit v Kongresu. Kvůli nesouhlasu republikánů tak například neobsahuje zvláštní daň pro velké banky a hedgeové fondy, která měla během pěti let vynést asi 20 miliard dolarů a uhradit náklady zákona. Místo toho se tyto účely použije asi 11 miliard dolarů z peněz, které banky splácejí federální vládě za pomoc během finanční krize.
Podle deníku The New York Times je Obamův podpis pod zákonem tečkou za více než jednou generací politiků, kteří "na finanční průmysl hleděli s obdivem a nepletli se mu do cesty, což dokládala setrvalá deregulace". Zákon sice plně neobnovuje nejpřísnější omezení přijatá po Velké hospodářské krizi ze 30. let minulého století, přesto je jasným milníkem označujícím novou nedůvěru k Wall Streetu, doplnil list.
Podle analytiků je reforma mírná
Republikáni přesto zákon stále kritizují, byť se mezi nimi nakonec našly hlasy pro její schválení. Podle nich výrazně a zbytečně posiluje pravomoci vlády a její roli v ekonomice. Reforma je ale problematická i v očích levicových analytiků. Podle nich je příliš mírná, a neplní tak svůj hlavní cíl vyhlášený prezidentem Obamou - zabránit opakování tak vážných finančních krizí, jako byla ta, jež propukla zhruba před dvěma roky.
Rozsáhlá norma, která má kolem 2300 stránek, se například snaží řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Vytváří tak třeba zvláštní radu, jež bude sledovat a řešit systémová rizika, která ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Zpřísní se také kapitálové požadavky pro velké banky.
Zákon, jejž předložili senátor Christopher Dodd a člen Sněmovny reprezentantů Barney Frank, oba demokraté, by také měl zefektivnit dohled americké centrální banky Fedu nad odvětvím a umožnit jí v krajním případě rozdělit příliš velké společnosti. Americká vláda by tak již údajně nikdy neměla zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků jako během finanční krize.
"Američané díky tomuto zákonu už nebudou nikdy žádáni, aby zaplatili účet za chyby Wall Streetu. Je konec záchranným balíkům z peněz daňových poplatníků. Tečka. Pokud by ještě někdy zkrachovala velká finanční instituce, umožní nám tato reforma, abychom se s ní vypořádali a neohrozili přitom širší ekonomiku," podotkl Obama.
Zvýšení ochrany spotřebitelů
Zákon by také měl výrazně zvýšit ochranu spotřebitelů před pochybnými praktikami finančních firem. Na starost ji bude mít nový nezávislý úřad, jenž vznikne v rámci americké centrální banky. Vůbec poprvé by změna měla přinést regulaci na trh s deriváty. Některým typům těchto cenných papírů a jejich nedostatečné regulaci se totiž klade za vinu to, že značně zhoršily průběh i rozsah finanční krize.
Reforma se dotýká i odměn manažerů finančních firem. Zpřísňují se také podmínky pro ratingové agentury, které čelí kritice, že před vypuknutím finanční krize nedostatečně plnily svou roli, když například neupozornily na rizika spojená s některými finančními nástroji, a naopak je hodnotily jako kvalitní. Zákon také například podle jeho autorů přináší větší ochranu drobných investorů.
Reforma je reakcí na hlubokou krizi, ve které se finanční odvětví ocitlo v letech 2007 až 2009. Kolaps na americkém trhu s bydlením kvůli provázanosti finančních trhů rychle přerostl hranice Spojených států a byl příčinou krachu či vážných problémů mnoha bank a paniky.
Krize stáhla ekonomiku do recese a ve Spojených státech způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Její důsledky pocítil a stále pociťuje celý svět.
