Toho si všímají především pivovary, které stejně jako v minulých letech i letos nasadily nové zahraniční značky a příchutě. Na své si ale přišli i čeští výrobci, kteří hlásí zvýšení výrobní kapacity a expanzi na zahraniční trh.
„Cider je teď ve fázi skokového růstu - meziročně se bavíme o stovkách procent. Je to hodně dynamické a neodhadnutelné, ale i v příštím roce to očekáváme podobně,” uvedl pro server Lidovky.cz odborník na cidery a spolumajitel obchodu Opilý jabko Daniel Rufer.
BYZNYS ŽIJE: Srovnávání s pivem nám sráží marže, říkají výrobci cideru |
Mezi nové značky, které se v letošním roce objevily na českém trhu, patří například britský Strongbow nebo švédský Kopparberg.
„Značka Strongbow se stala na českém trhu lídrem v kategorii ciderů, patří mu více než polovina tržního podílu v obchodech. Nejvíce si čeští konzumenti oblíbili příchuť Gold Apple, což platí i celosvětově, další příchutě jsou v těsném závěsu,” řekla Jana Pikardová, PR manažerka společnosti Heineken, do jejíhož portfolia Strongbow patří.
Višeň, máta, ostružina
Oblíbenost ciderů s sebou přináší také nové varianty a příchutě. Pivovar Staropramen letos doplnil nabídku třešňové varianty cideru Carling také o cider s chutí máty a limetky.
„Striktně řečeno, cider znamená čistě jablka. Cokoliv jiného cider není. Cideru z hrušek se třeba říká perry. V tomhle ale asi není zapotřebí být striktní, i ostatní příchutě lze podle mého jako cider brát, pokud jsou alespoň poctivě vyrobené. My třeba nabízíme cider z granátových jablek, kterému se opravdu cider říkat nestydím, neboť je fantastický,” podotkl Rufer. Podle něj se pravidelní zákazníci postupně přiklánějí k sušším a říznějším ciderům, které se vyznačují vyšší kvalitou.
Nabídku rozšířila také dánská značka Somersby, ta uvedla na český trh příchuť ostružiny. „Na příští rok připravujeme rozšíření sortimentu. Díky dobrým prodejním výsledkům v České republice jsme od výrobce letos získali výhradní distribuci také pro Slovensko,” sdělil Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru, který značku Somersby v Česku distribuuje.
Expanze české výroby
Růst poptávky zaznamenávají rovněž čeští výrobci. Ti vsázejí na česká jablka, mnohdy také na české sklo či etikety. V mnohých případech plánují výsadbu vlastního sadu.
Do zálivek i koláčů. Zkuste použít jablečný cider i na vaření |
„Na sezónu 2016 předpokládáme zdvojnásobení výrobní kapacity a expanzi na zahraniční trhy,” poznamenal Pavel Železný, obchodní zástupce Magnetic Apple.
Růst segmentu potvrdil také Filip Slouka, výrobce značky Rossbach: „Meziročně objem naší výroby vzrostl o 100 procent.” Rossbach, který sbírá jedno ocenění za druhým, letos mimo jiné zvítězil v testu kvality ciderů MF DNES.
Každým rokem také roste společnost F.H.Prager, která kromě ciderů vyrábí mošť i limonády s netradičními příchutěmi. Zakladatelé značky původně začínali v malém sklepě, poté přesídlili výrobnu do bývalého pivovaru Kročehlavy v Kladně. Na sedmi stech metrech čtverečních zde má své místo moštárna, kvasné tanky, stáčírna i sklad. Podle Cyrila Holuba, spoluzakladatele společnosti, ale tyto prostory zakrátko přestanou stačit. „Brzy bychom se rádi rozšířili i do exteriéru, vytvořili tu venkovní zahrádku a část výroby, která může být venku, umístili tam,“ popsal Holub na konci října plán společnosti pro Lidové noviny.
Složení a trvanlivost
Složení jednotlivých značek se liší výrobce od výrobce. Menší značky se často vyznačují jednoduchým složením, kratší trvanlivostí a zvýšenými požadavky na skladování.
„Vždy je důležité začít u složení. Pokud má cider složení na několik řádků, má v sobě cukry, konzervanty, umělá aromata, barviva, bude podle toho zákonitě i chutnat. Takto se ve většině případů vyrábí supermarketový cider. To odpovídá dlouhé trvanlivosti, navíc se lacině podbízí středoproudové chuti. Pravý cider v sobě z mého pohledu nemá konzervanty, nepyšní se trvanlivostí dva roky a várku od várky se liší,” vysvětlil Rufer. Jeho slova potvrzuje i výše zmíněný test MF DNES. V něm propadly cidery velkých průmyslových výrobců a to především díky umělé chuti.
Mošt v. koncentrát. Víte, zda pijete pravý cider či náhražku? |
Na světě existuje několik druhů ciderů, nejrozšířenější je ale francouzský cidre (čti sídr), jehož výrobní pravidla jsou nejpřísnější. Musí se vyrábět pouze z jablek, cokoli dalšího je nepřípustné. Britský cider (čti sajdr) má oproti tomu pravidla méně striktní, může být doslazován a jinak upravován. V Británii je cider hodně oblíbený, připadá ho nejvíce na jednu hlavu.
Fotogalerie mapující výrobu cideru F.H.Prager
„Na náš trh v menší míře pronikají i různé další varianty, jako německý neperlivý řízný Apfelwein, nebo španělská, z výšky nalévaná sidra. Názvem se výrobci většinou hlásí k výrobní tradici. Například český Cidre Kliment je typický cidre francouzského stylu, ve velkých lahvích s korkem, naproti tomu třeba F.H.Prager je stylem klasicky britský cider,” popsal Rufer.