Systém, který mimo jiné přejala i Česká republika, vynesl Německo v tomto oboru na světovou špičku. Loni měla země druhou nejvyšší instalovanou kapacitu výroby větrné elektřiny na světě po USA a vůbec nejvyšší kapacitu solární produkce. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se v tomto desetiletí zvýšil dvojnásobně na zhruba 15 procent celkové produkce.

Podle RWI však tento systém přináší jen masivní náklady a nemá téměř žádný pozitivní dopad na snižování emisí, zaměstnanost či inovace.

Německo ze zákona každoročně určuje výkupní ceny "zelené" elektřiny a zaručuje jejich platnost na 20 let. Zdaleka nejprotežovanější je solární elektřina, jejíž současný tarif 43 eurocentů za kilowatthodinu je více než osminásobkem tržní ceny elektřiny na burze a čtyřnásobkem výkupní ceny větrné elektřiny.

Solární zdroje za deset let do roku 2010 dostanou podle RWI v povinných cenách navíc 53 miliard eur (1,4 bilionu korun). Její podíl na produkci elektřiny v Německu však činí 0,6 procenta. Větrná energie proti tomu dostane za desetiletí 20 miliard eur, má však na celé produkci podíl přes šest procent.

Náklady vysokých výkupních cen "zelené" elektřiny, které nesou spotřebitelé, loni dosáhly 1,5 eurocentu na kilowatthodinu. To bylo 7,5 procenta průměrné ceny elektřiny pro domácnosti. Nucený výkup "zelené" energie je podle analýzy ústavu jednou z příčin toho, že tržní ceny elektřiny v Německu od počátku století dvojnásobně vzrostly.

Německý režim podpory bude mít dlouhodobé důsledky. I kdyby byl okamžitě ukončen, museli by spotřebitelé platit zvýšené ceny výrobcům podle zákona ještě dalších 20 let. Masivní podpora solární elektřiny proto již mnohé v Německu začíná znepokojovat.