Dalším znakem důchodové reformy podle návrhu ODS by byla anonymita klienta. Licencované důchodové společnosti, které by jejich prostředky spravovaly, by nevěděly, komu peníze patří. Ve většině variant by si přitom lidé mohli volit, zda chtějí spořit bezpečněji, ale méně výnosně, nebo riskantněji, ale s většími výnosy.
Čtyři procent do fondů
Podle první a upřednostňované varianty důchodové reformy, která se shoduje s tím, co vláda prosazovala v letech 2007 až 2009, by lidé mohli převádět v rámci takzvaného opt-outu, tedy částečného vyvedení ze státního důchodového pilíře do fondového, čtyři procenta z pojistného na individuální účet.
Další dvě procenta by odváděli ze svého. "Tyto prostředky by nebyly poskytovány konkrétnímu důchodovému fondu, ale byly by prostřednictvím ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení) svázány do anonymního balíčku a poté poslány fondu," řekl Nečas. Naspořené prostředky by po odchodu do důchodu byly vypláceny ve formě pravidelné doživotní renty.
Do důchodu v 65 nebo 67?
U zvyšování věku odchodu do důchodu ODS navrhla dvě varianty. Podle první by se věk odchodu sjednotil u mužů i u žen v roce 2035 na 65 letech. Poté by rostl tempem dva měsíce za kalendářní rok. Podle druhé varianty by se sjednotil v roce 2035 na 67 letech a poté by se navyšoval v závislosti na střední délce života a naději na dožití. Povinná doba pojištění by se i nadále prodlužovala, a to až na 40 let.
Nečas kritizoval návrhy důchodové reformy předložené VV a TOP 09Předseda ODS a premiér Petr Nečas na dnešní tiskové |
ODS je v rámci vyjednávání o důchodové reformě připravena podpořit kromě výše zmíněného návrhu i oba návrhy důchodové reformy, které představil loni v červnu Poradní ekonomický sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, takzvaná Bezděkova komise.
V první variantě by si podle ní člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. Varianta ovšem počítá s tím, že by bylo spoření na individuální účty povinné pro lidi starší 40 let.
Ve druhé variantě by všech 23 procent člověk odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou. "Jsme si samozřejmě vědomi, že varianta představuje zvýšení podpory ze státního rozpočtu," řekl Nečas.
Bezděkova komise také navrhla snížení pojistného z 28 procent na 23 procent. Tomu by mohla čelit další varianta ODS. V jejím rámci by byly odvody na sociální pojištění placené zaměstnavatelem sníženy o 3,5 procenta, z toho by 2,3 procentního bodu tvořily platby na nemocenské pojištění a 1,2 procentního bodu platby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Výpadek by byl kompenzován sjednocením DPH. Jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec by ovšem i nadále odváděli celkem 28 procent superhrubé mzdy na sociální pojištění. Zaměstnanec by si mohl dobrovolně platit tři procenta na individuální účet, další tři procenta by mu přidal stát.
Jednou z možností této varianty je kombinace opt-outu a předchozích variant. Například by mohl zaměstnanec vyvést na soukromý účet z důchodového pojištění jedno až dvě procenta s tím, že doplatí další tři procenta ze svého a stát přidá další jedno až dvě procenta.
Další varianta, o které ODS uvažuje, je návrh předložený poradním sborem NERV. V hlavních bodech se shoduje s první variantou Bezděkovy komise.
Ve všech variantách by podle ODS mělo být spoření na individuální účty dobrovolné. "Kdyby na tom však měla ztroskotat dohoda, jsme ochotni ustoupit," řekl Nečas. Podmínkou by ovšem bylo, že by existoval státní fond s konzervativní strategií, identita klienta by byla skrytá a poplatky fondům by byly odvozeny od objemu výnosů, nikoliv aktiv.