OKD chtějí rozšířit těžbu pod Karvinou

Představitelé Karviné to v Ostravě řekli novinářům. Mluvčí OKD Vladislav Sobol sdělil, že v současné době se důl nerozšíří, zatím jde o záměr. Pod Starým Městem by firma podle něj mohla vytěžit zhruba 20 milionů tun koksovatelného uhlí. Pod Darkovem a Starým Rájem by šlo asi o 23 milionů tun. Loni firma vytěžila zhruba 11 milionů tun uhlí.

"V té maximalistické variantě by to znamenalo v podstatě devastaci města," řekl primátor Tomáš Hanzel (ČSSD). Uvedl, že Starý Ráj je nedílná, hustě obydlená součást zdravého jádra města a v Darkově jsou poslední historické památky, které Karviné zbyly, například staré lázně a okolní park. "To je věc, která je pro nás absolutně nepřijatelná a o které odmítáme s OKD jednat," řekl Hanzel.

Těžební společnost své požadavky zahrnula do připomínek k novému územnímu plánu města, o němž s městem jedná. "Jedinou přijatelnou možností je těžba pod částí Starého Města, ale výhradně za podmínek, které jsme už těžařům také předložili," uvedl Hanzel. Město chce, aby lidé, kteří tam mají domy, si mohli v Karviné postavit domy nové, a to na hezkém místě, které zajistí OKD. "Ještě lepší by bylo, kdyby domky postavili přímo těžaři. Kdo bude chtít dům vykoupit, musí dostat tržní cenu," uvedl Hanzel.

Sobol uvedl, že doly by místním lidem nabídly odkup nemovitostí, výstavbu nového bydlení nebo průběžné odstraňování následků hornické činnosti, pokud by jejich domy byly na okraji těžebního prostoru. "Aby těžba v některé z těchto lokalit začala, musíme se nejprve dohodnout s městem, s obyvateli a majiteli nemovitostí v konkrétním území, se státem, který bude posuzovat studii EIA o vlivu na životní prostředí," uvedl mluvčí OKD.

"My jsme jim řekli, že o té maximalistické variantě jednat nebudeme. Ale jsme ochotni jednat o možném pokračování těžby směrem na Staré Město," řekl Hanzel. Důvodem je především skutečnost, že doly řadu obyvatel města zaměstnávají. "Na šachtách je zaměstnaných 3500 lidí z Karviné, živí své rodiny, přímo závislých na výdělcích z šachet je 14.000 obyvatel," vysvětlil primátor. Dodal, že další lidé pracují u dodavatelů OKD, a pokud by za těžbu nebyla žádná náhrada, přišly by o živobytí desítky tisíc lidí.

Město chce také jasné záruky ochrany investic v průmyslové zóně Nové Pole ve Starém Městě. Mluvčí Karviné Šárka Swiderová uvedla, že zónu vybudovalo město z vlastní iniciativy a pracuje tam přímo 1600 lidí převážně z Karviné. "Naším cílem je, abychom průmyslovou zónu neovlivnili, samozřejmě budeme jednat se všemi firmami, které v zóně působí," sdělil mluvčí OKD.

Následky těžby ve Starém Městě by se podle něj projevily různě. "Někde by měla těžba za následek až několikametrové poklesy, jinde by šlo jen o desítky centimetrů," popsal Sobol. Swiderová řekla, že z 56 kilometrů čtverečních, které Karviná zaujímá, už 27 bylo těžbou zasaženo. Těžba zničila například celou městskou část Solca.

Z dřívějšího historického centra zůstal stát jen kostel sv. Petra Alkantary, který ale kvůli poddolování poklesl o 37 metrů a je výrazně nakloněný. Zničené byly honosná radnice, Larischův zámek s unikátním parkem a pivovar. Obnova území, které bylo poničeno při důlní činnosti firmy OKD, od roku 1991 stála více než 3,5 miliardy korun. V Karviné se podle Sobola obnova týká dvou třetin plochy města, přičemž lidé obývají jen zhruba třetinu karvinského území.

Sobol uvedl, že OKD nyní těží uhlí na pěti místech. Důl Karviná má závody ČSA v Karviné-Dolech, kde se těží ve směru na Doubravu a odkud by se těžilo i v karvinském Starém Městě, a závod Lazy, který těží v oblasti Orlové.

Těžba z dolů Darkov a ČSM, které jsou oba ve Stonavě, směřuje do Stonavy a jejího okolí. Jediná aktivní šachta OKD, která není na Karvinsku, je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, odkud míří těžba do okolí Staříče a frýdecko-místecké části Chlebovice.

"Dá se říct, že uhlí je všude pod námi, ale těžba závisí na postupu vědecko-technologického rozvoje. Většina uhlí je totiž v místech, kde se v současnosti dostupnou technologií těžit nedá," řekl Sobol.

Zásoby uhlí přesahují 2,4 miliardy tun

Geologické zásoby černého uhlí v činných dolech v revíru OKD podle něj přesahují 2,4 miliardy tun. Nynější technologie z nich umožňují vytěžit asi 655 milionů tun. Podle mezinárodně uznávané klasifikace JORC, jež hodnotí zásoby nerostů, má OKD 217 milionů tun ověřených zásob uhlí, ke kterým je přístup ze současných míst. To pro společnost představuje živnost asi na 20 let.

Minulý měsíc společnost oznámila záměr prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí Frenštátu pod Radhoštěm v Beskydech. Chce tak získat informace pro budoucí rozhodování o těžbě. Okolní obce to odmítají. Důl Frenštát existuje od 80. let minulého století, ale uhlí se v něm nikdy netěžilo. Teď je zakonzervovaný.