Opatření v boji proti negativnímu vlivu hospodářské krize by měla mít co nejširší dosah a měla by být přijata jen na omezenou dobu. Mezi nejefektivnější kroky patří investice do infrastruktury či podpora spotřeby lidí s nižšími příjmy. V Bratislavě to dnes řekli představitelé Organizácie pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle generálního tajemníka organizace Angela Gurríi nemusí v době krize prospět celoplošné snížení daní, protože z něj budou těžit hlavně střední a vyšší vrstva. Ty však více peněz pravděpodobně neutratí, a budou se proto spíše zvyšovat jejich úspory. Naopak lidé s nižšími příjmy by peníze navíc utratili, což by podpořilo ekonomiku.
Gurría v čase krize připustil i zvýšení deficitu veřejných financí, který muselo Slovensko stlačit pod tři procenta hrubého domácího produktu, aby mohlo od ledna přijmout euro. Nárůst schodku by však měl být podle něj jen dočasný.
Slovenská ekonomika letos podle OECD zaznamená letos růst jako jediná ze 30 členských zemí. Organizace růst slovenské ekonomiky odhaduje na čtyři procenta, dnes však připustila, že kvůli krizi bude nižší. Své prognózy směrem dolů už zrevidovala Evropská komise, Národní banka Slovenska i vláda, které očekávají růst HDP v pásmu od 1,7 do 2,7 procenta.
