Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ostrava má lepší ubytovny než jsou v USA, říká šéf OKD

Ekonomika

  10:00
Udržovat nefunkční důl a platit za to 60 milionů korun ročně má podle generálního ředitele OKD Klause-Dietera Becka smysl jen v případě, že jednou bude možné důl využívat. Proto se vedení těžební společnosti rozhodlo zmapovat zásoby černého uhlí v okolí Frenštátu pod Radhoštěm.

Klaus-Dieter Beck foto: OKD

LN Zveřejnili jste, že máte zájem prozkoumat ložiska černého uhlí na Frenštátsku. Znamená to, že máte do budoucna zájem na ložisku těžit?
Těžební společnost má vždy zájem těžit. Ale hlavní důvod, proč se vracíme k dolu Frenštát, je tento: máme tam čtyřicet zaměstnanců a každý rok nás udržování zakonzervovaného dolu stojí 60 milionů korun. Nabízí se otázka, co s tím dále. Má smysl důl udržovat dalších dvacet let, nebo je smysluplnější jej uzavřít a pozemky rekultivovat? Takové rozhodnutí je však možné učinit až ve chvíli, kdy budeme mít podrobné údaje o ložisku. 

Klaus-Dieter Beck (56)

Vystudoval důlní inženýrství na univerzitě v německých Cáchách. Začínal jako předák v dole. Postupně se propracoval až na pozici generálního manažera pro těžbu ve společnosti Ruhrkohle Bergbau, kterou zastával v letech 1996 až 1998.

Následně se přestěhoval do USA, kde v prvním roce zastával post viceprezidenta těžební firmy Riverton Coal. Mezi lety 1999 a 2007 byl viceprezidentem v další těžební společnosti Foundation Coal Holdings.

Spoluvlastník skupiny NWR Zdeněk Bakala přesvědčil Becka, aby se přestěhoval do Česka a ujal se řízení jediného českého producenta černého uhlí – společnosti OKD. Beck je od května 2007 předsedou představenstva OKD a od července téhož roku generálním ředitelem.

LN Nezkusíte odhadnout, jak průzkum uhelného ložiska na Frenštátsku skončí?
V současné situaci nemohu dát konkrétní odpověď. Odpovědět na otázku, jestli jsou tyto zásoby uhlí těžitelné, můžeme až poté, co provedeme důkladný průzkum ložiska. Tento průzkum nebude na povrchu nijak patrný, nikdo si jej ani nevšimne. Za dva nebo tři roky budeme mít výsledky, které představíme veřejnosti, a řekneme, jaké jsou možnosti dalšího postupu.

LN Záměr prozkoumat ložisko na Frenštátsku jste oznámili jen tři týdny poté, co se objevila pracovní verze aktualizované Státní energetické koncepce. A koncepce k další těžbě uhlí přímo navádí...
Tato souvislost je čistě náhodná. Se starosty na Frenštátsku jsme začali komunikovat již před několika měsíci. Bylo to v době, kdy ještě nikdo nemohl předpokládat, jak havárie ve Fukušimě změní energetické strategie řady zemí. V posledních měsících jsme se setkali také s řadou politiků včetně premiéra a ministrů průmyslu a životního prostředí a hovořili jsme s nimi o dlouhodobé strategii OKD.

LN Zmínil jste starosty. Ale například starosta Trojanovic Jiří Novotný je kategoricky proti těžbě...
To je jeho názor. Já mám také svůj názor na věc. Zaměstnáváme na severu Moravy přes 17 tisíc pracovníků, a to nepočítám dceřiné společnosti a koksovny. I to je důležitý faktor, který je třeba zvážit. Jako veřejně obchodovatelná společnost se musíme starat o životní prostředí, o bezpečnost práce, o dobré vztahy s městy a obcemi. Splníme všechny zákonné požadavky včetně zpracování studie o dopadech na životní prostředí. To je mimochodem zcela unikátní věc, v zahraničí tuto studii pro průzkumné práce nepotřebujete.

LN Jste připraveni na to, že proces posuzování dopadů na životní prostředí u kontroverzních projektů trvá v Česku dva až tři roky? Jak jsem již říkal, žádáme o povolení průzkumu, nikoli o povolení těžby. Dopad průzkumu na životní prostředí bude téměř nulový. Pokud v této zemi je možné dostat povolení k výstavbě nové jaderné elektrárny, pak nevidím důvod, proč nezískat povolení k průzkumu uhelného ložiska. 

LN Poté co se zpráva o vašem zájmu o důl Frenštát objevila v tisku, se ozval čtenář, který se v sedmdesátých letech podílel na průzkumu ložiska. Podle jeho vyjádření jsou zásoby příliš hluboko pod zemí, a navíc pod nestabilními svahy Beskyd. Hlubinná těžba uhlí je zde prý prakticky vyloučena...
S tím nesouhlasím. Tyto informace mohly platit před 40 lety. Technologie se za poslední čtyři desetiletí výrazně posunuly vpřed. Už dnes jsou podmínky pro těžbu uhlí na Ostravsku a Karvinsku výrazně těžší než v Německu a Polsku. Přesto zde OKD těží – a se ziskem. Čeští inženýři a horníci jsou skvělí. Proto se neobávám, že by nezvládli těžit uhlí i na Frenštátsku, a to bez ohrožení životního prostředí.

LN A co se týká nestabilních horských svahů?
Nechápu, jak někdo s takovým tvrzením může přijít. Pracoval jsem v dolech v Západní Virginii, kde mají podobnou krajinu. Nikdy se nestalo, že by jim v místech hlubinné těžby ujel svah. Mimochodem, v USA by byli nadšeni, kdyby se všechno uhlí těžilo hlubinnou metodou. Mnohem méně ekologická je varianta, kdy odstraní celé hory a následně odtěží odkrytou vrstvu černého uhlí.

LN Se stejným argumentem přichází i občanské sdružení Naše Beskydy...
To je podobné, jako když Němci říkají, že v Česku jsou ty nejhorší a nejnebezpečnější jaderné elektrárny na světě. Vy na to máte jiný názor. Stejně tak si já myslím, že argumentace nestabilními svahy jsou jen řeči. Slepí hovoří o barvách.

LN Je možné, že vše skončí kompromisem, kdy by OKD těžilo pouze důlní metan nebo využilo metodu zplyňování uhlí?
O zplyňování uhlí v podzemí mám velké pochybnosti. Má mnohem horší dopady než hlubinná těžba, protože vytváří rozsáhlé prázdné prostory, které způsobují značné poklesy krajiny. Pod takové rozhodnutí bych se nikdy nepodepsal. Pokud chcete těžit pouze důlní metan, musíte postupovat podobně jako v případě těžby břidličného plynu. Tedy vstřikovat do podzemí různé chemikálie pod vysokým tlakem. Tyto chemikálie se mohou dostat do podzemní vody. Pod to bych se také nepodepsal.

LN Budete mít na otevření nového dolu dostatek peněz?
Mateřská skupina NWR v současnosti investuje přes 400 milionů eur do otevření nového dolu v Polsku. Skupina NWR není ve stavu, aby mohla v jednu chvíli investovat do dvou projektů dolu „na zelené louce“. Proto není reálné očekávat, že začneme zítra investovat do těžby v dole Frenštát. Zatím ani nevíme, jestli je tam koksovatelné, nebo energetické uhlí. Průzkumy z éry socialismu nejsou dostatečné pro schválení tak rozsáhlé investice. Jsme veřejně obchodovatelná společnost, a tak si nemůžeme dovolit udělat chybu. 

LN Dalším rizikovým faktorem mohou být zaměstnanci. Máte dnes dostatek zájemců o práci v dolech? Zaměstnávání polských horníků v OKD naznačuje, že Češi se do této práce zrovna nehrnou...
Zájemců o práci máme dost. Důvod zaměstnávání polských horníků je jiný. Dříve nikdo nepředpokládal, že se bude těžit v dolech na severu Moravy tak dlouho. Proto převládal názor, že nemá smysl školit další horníky. NWR jako vlastník OKD přišla s novou strategií, začala investovat do dlouhodobé budoucnosti dolů a rozjela opět vzdělávání budoucích horníků. Polské horníky zaměstnáváme jen proto, abychom překlenuli období, kdy jsme neměli dostatek kvalifikovaných zájemců o zaměstnání.

LN Není to tak dávno, co se hovořilo o výrazném poklesu těžby na Ostravsku a Karvinsku do roku 2020...
Ještě před deseti lety nebyla těžba černého uhlí považována za dostatečně atraktivní obor podnikání. Ale to se změnilo. Čína podstatně navýšila spotřebu uhlí, nárůst výroby oceli vede k vyšší spotřebě koksovatelného uhlí. Díky novým investicím můžeme vytěžit zásoby uhlí, které by před pěti lety nikdo nepovažoval za vytěžitelné. Tak jako jiné těžební společnosti máme plány na horizont dvaceti let, kdy bude těžba pokračovat. Ale i poté bude na severu Moravy dost uhlí.

LN Pocházíte z Německa, které má v plánu ukončit těžbu černého uhlí do roku 2018. Jeho cena nebyla konkurenceschopná a stát musel těžaře dotovat. Jak je možné, že v Česku lze těžit černé uhlí se ziskem?
To je zajímavá otázka. V současné době funguje v Německu pět posledních dolů, které těží podobné množství uhlí jako OKD. Uvedu takový příklad. Centrála OKD zaměstnává méně než 400 lidí, a to včetně obchodního útvaru. Německá těžební společnost má v centrále 2500 zaměstnanců. Systém sociálního zabezpečení prakticky znemožňuje jejich propouštění. Německý horník má nárok na tři měsíce dovolené za rok. Horníci v OKD mají šest týdnů dovolené. Také mzdové náklady v OKD jsou nižší než v Německu.

LN Polsko nyní privatizuje své černouhelné producenty. Nezaznamenali jste v této souvislosti, že by vám začali více konkurovat na českém trhu?
Je to spíše naopak. Privatizované společnosti uvedené na burzu musely začít zveřejňovat své výsledky a je tam znát vyšší tlak na ziskovost. Nám v OKD se život mírně zjednodušil.

LN Uhlí určené pro výrobu koksu prodáváte dvakrát dráž než energetické uhlí, určené pro kotle elektráren a tepláren. Proč se cena tak výrazně liší?
Ložiska koksovatelného uhlí jsou postupně vyčerpávána a nová ložiska se otevírají velmi těžko. V poslední době se objevily projekty na otevření velkých ložisek koksovatelného uhlí v Mongolsku a v Mozambiku. Ale je otázka, zda tyto země mohou zaručit stejnou kvalitu a spolehlivost jako tradiční dodavatelé v Evropě nebo Severní Americe. Obecně mohu říci, že je dobře, že jsou přírodní zdroje drahé. Jejich zásoby jsou omezené a vysoká cena musí motivovat spotřebitele k tomu, aby jimi neplýtvali.

LN Žijete trvale v Ostravě?
Přes pracovní týden ano, ale snažím se trávit víkendy mimo Ostravu. 

LN Jak se vám v tomto průmyslovém městě líbí?
Už jsem si zvykl na podobná průmyslová města v Porúří, která jsou s Ostravou srovnatelná. Tady je naopak mnohem lepší prostředí než v řadě těžebních lokalit ve Spojených státech. Tam existují jen ubytovny pro horníky a nic víc. Tady je možnost kulturního vyžití. 

LN Jak dlouho máte ještě v plánu zůstat generálním ředitelem OKD?
Mám smlouvu ještě na následující dva roky. Co bude dál, nevím. Generální ředitelé mají tu nevýhodu, že pokud nejsou dost úspěšní, mohou být propuštěni velmi rychle.

Život v podzemí Klaus-Dieter Beck (56) Vystudoval důlní inženýrství na univerzitě v německém Aachenu. Začínal jako předák v dole. Postupně se propracoval až na pozici generálního manažera pro těžbu ve společnosti Ruhrkohle Bergbau, kterou zastával v letech 1996 až 1998. Následně se přestěhoval do USA, kde v prvním roce zastával post viceprezidenta těžební firmy Riverton Coal. Mezi lety 1999 a 2007 byl viceprezidentem v další těžební společnosti Foundation Coal Holdings. Spoluvlastník skupiny NWR Zdeněk Bakala přesvědčil Becka, aby se přestěhoval do Česka a ujal se řízení jediného českého producenta černého uhlí – společnosti OKD. Beck je od května 2007 předsedou představenstva OKD a od července téhož roku generálním ředitelem.

Autor: