Podle Schaubleho však možnost, že jediný členský stát opustil měnovou unii, nepřichází v úvahu. Názory českých ekonomů se na toto téma také různí.
Odchodem by státy zbankrotovaly
"Kdyby se k opuštění eurozóny rozhodly slabší státy (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko), automaticky by to znamenalo jejich platební neschopnost, protože by okamžitě vzrostla hodnota jejich závazků v euru," říká Pavel Kohout, hlavní analytik Partners.
Petr Rozmahel z Mendelovy univerzity je přesvědčen, že návrat k národním měnám je prakticky neproveditelný, neboť se takovýto přechod neplánoval při tvorbě eurozóny a tím pádem není ani legislativně podchycen.
Anketa
Měly by eurozónu opustit nezodpovědné státy jako je Řecko a Irsko?
Nevýhodnost odchodu i pro eurozónu zdůrazňuje i analytik Vladimír Pikora z NextFinance, podle kterého by při návratu k národní měně došlo k obrovské inflaci v daných státech a poté by následoval kolaps bankovního systému, z nějž by je vytahovaly zase státy EU, čehož by dosáhly pouze enormními výdaji.
S ním souhlasí i analytik Pavel Mertlík z Raiffeisenbank, dle kterého by rozpad eurozóny měl za následky globální finanční krizi podobnou té, kterou jsme zažili po pádu Lehman Brothers.
Podobný názor mají i další ekonomové, např. Marek Hatlapatka.
Možnost zavedení supereura
Ekonomové jsou však přesvědčeni, že by mohla vzniknout nová měna - stabilnější euro.
Zavedení stabilnější měny (euro2 či supereuro) by podle Pikory pro státy jako je Německo a Lucembursko znamenalo východisko i bez padnutí eurozóny.
"Zjistili jsme v této situaci, že kritéria Maastrichtské smlouvy byla naprosto špatně nastavena. Místo 3% deficitu tam měla být podmínka, že daný stát bude v přebytku", dodává analytik NextFinance k špatně vymyšleným evropským smlouvám.
Podle Kohouta však státy z eurozóny odcházet nebudou.
Pavel Kohout, hlavní analytik Partners |