Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Penězovod z Unie vysychá. Česko dostane méně

Ekonomika

  7:02
BRUSEL - Přísun dotací z Bruselu začne pomalu vysychat. Česko a další chudší členské státy Evropské unie v příštích letech již nebudou moci z unijních fondů získat tolik peněz jako v minulosti. Evropská komise totiž finišuje se schvalováním dlouho očekávaného návrhu rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020. Jeho podoba má být známa nejpozději ve čtvrtek ráno.

Podle diplomatických zdrojů rozpočet počítá s citelnými škrty v takzvané kohezní politice, tedy ve finančních prostředcích pro regiony, jejichž průměrná životní úroveň nedosahuje 75 procent unijního průměru. To je případ všech českých regionů s výjimkou Prahy.

Česko je v současném rozpočtovém období, tedy od roku 2007 až do roku 2013, největším příjemcem unijních dotací v přepočtu na obyvatele. Celkový objem peněz, které může čerpat, je téměř 27 miliard eur. Taková situace se ovšem již nejspíš nebude opakovat.

Infografika


Peníze, které Unie ušetří na dotacích pro chudší regiony, mají putovat do nově vzniklých fondů infrastruktury či energetiky. Z fondu infrastruktury bude možné čerpat například peníze na stavbu dálnic. Z nového energetického fondu mají zase putovat do propojení energetických sítí mezi jednotlivými členskými státy.

O prostředky ale bude soupeřit všech 27 členských států EU. Ve výhodě tak budou země, které umějí unijní fondy využívat nejlépe, tedy zejména státy na západ od českých hranic.

Česko čerpá nedostatečně
Právě nedostatky Česka v čerpání dotací nedávno kritizovala Evropská komise. Mezi největší výtky patří příliš pomalé stírání rozdílů mezi rozvinutými a chudšími regiony nebo časté střídání vedoucích pracovníků v orgánech, které dotace proudící do Česka řídí.

Čtěte také:


Největší diplomatické spory mezi Evropskou komisí a členskými státy se však tradičně čekají kolem celkového objemu rozpočtu. Na předchozí sedmileté období 2007 až 2013 schválila EU na své hospodaření 864 miliard eur, tedy 1,05 procenta svého hrubého národního produktu.

V době, kdy ale Evropskou unií otřásá dluhová krize a vlády jsou nuceny přijímat úsporná opatření, některé země usilují o zmrazení výdajů rozpočtu. "Po celé Evropě si země utahují opasky a Unie vůči tomu nemůže být imunní," uvedl už loni v prosinci v této souvislosti britský premiér David Cameron.

Evropská komise stejně jako Evropský parlament ovšem upozorňují, že podobné představy jsou "bláhové". Větší integrace evropské sedmadvacítky, kterou předloni přinesla mimo jiné i Lisabonská smlouva, totiž podle nich žádá i vyšší náklady.

Brusel chystá nové daně
Rozpory může vyvolat i tlak Evropské komise na zavedení nových vlastních zdrojů rozpočtu. Zatímco dříve drtivou část příjmů tvořily právě vlastní zdroje jako třeba dovozní cla, v poslední době se situace díky liberalizaci mezinárodního obchodu obrátila na stranu příspěvků členských států.

Ty nyní tvoří už 70 procent celkového rozpočtu. Evropská komise upozorňuje na to, že taková situace je neudržitelná, protože ochota zemí EU přispívat na chod Unie klesá, ale její nároky naopak rostou. Komise tak zároveň se schválením rozpočtu představí nové vlastní zdroje.

Mohlo by jít o Tobinovu daň, tedy daň z finančních transakcí. Tu sice celá řada členských států odmítá, ale odpor není zdaleka takový jako v případě jiných možností, kam patří například celounijní daň z přidané hodnoty.

Autoři:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.