„Systém penzijního připojištění je špatně nastavený. V době poklesu kapitálových trhů jsou penzijní fondy nuceny se zbavovat akcií a vzdát se tak budoucích výnosů kvůli zajištění finanční stability. Svá portfolia pak vytvářejí zejména z dluhopisů,“ vysvětluje Rusnok. Výsledkem toho je, že složení aktiv penzijních fondů je velmi konzervativní a blíží se až fondům peněžního trhu. Tomu pak odpovídá i velmi nízké roční zhodnocení, které klienti získají.
Nízké výnosy z penzijních fondů se ale netýkají jen letošního roku. O moc lepší to nebylo ani v roce 2007. Teprve až nyní penzijní fondy oznamují, kolik procent klientům za uplynulý rok připíší. V lepším případě to je na stejné úrovni jako v roce 2006, a i to znamená velmi slabé výnosy. Podle odhadů APF to bude mezi 2,2 až 3,2 procenta.
|
Zatím jediným penzijním fondem, který pozitivně překvapil, je Generali.
Zatím jediným penzijním fondem, který pozitivně překvapil, je Generali. „Za uplynulý rok klientům připisujeme úrok ve výši 4,1 procenta. O rok dříve to bylo 3,74 procenta,“ řekl Petr Hájek, předseda představenstva Generali penzijního fondu, jenž své výsledky oznámil jako první z fondů. Žádný další penzijní fond jej nepřekonal a z těch, které úroky ještě neoznámily, už asi ani nepřekoná.
Výše úroků, které klienti získají, se totiž odvíjí od hospodaření penzijních fondů. A to bylo vloni až na několik výjimek proti předloňsku buď horší, nebo na stejné úrovni. Nízké výnosy penzijních fondů v posledních letech jen potvrzují slova řady finančních poradců, že tento produkt zatím svoji funkci příliš neplní. Mít vázané peníze po dobu několika desetiletí a za to získávat jen dvě až tři procenta ročně není pro klienty příliš atraktivní.
Nic na tom nemění ani státní podpora ve výši 1800 korun ročně. Při dlouhodobém spoření (do 60 let věku klienta) totiž v celkových výnosech nehraje tak zásadní roli. Daleko více záleží na hospodaření fondu.
