20. července 2015 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Pět skvělých šunek místo gothaje? Večer je vyhodíme, říká šéf kvality Albertu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 99Diskuse
Šéf kvality pro společnost Ahold v Česku Pavel Mikoška. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf kvality pro společnost Ahold v Česku Pavel Mikoška. | foto: Ahold
PRAHA Byl to první výzkum svého druhu, který ukázal, že Češi v některých případech dostávají ve stejném obalu jiné zboží než Němci. Ředitel kvality obchodů Albert Pavel Mikoška říká, že ho to překvapilo. Podle něj ale závěry testu neznamenají, že Češi kupují šunty.

Některé poznatky z rozboru, na němž se společnost Ahold (vlastník sítě Albert - pozn. red.) podílela, však byla zarážející. Třeba lančmít z kuřecího separátu pro český trh a ze stoprocentního masa pro Němce.

Test prověřoval 24 stejných značkových výrobků, třetina z nich se lišila, byť se navenek tvářila stejně. Možná překvapivý byl i rozdíl v cenách - byť ty nebyly předmětem výzkumu. Většina položek z nákupu vyšla za hranicemi levněji.Cena i kvalita proto často ženou české zákazníky k nákupům právě do Německa, Rakouska či Polska.

„Každý zákazník, který odejde jinam, nám v tržbách chybí. Nebylo by od věci udělat vlastní marketingový průzkum a zeptat se lidí, proč jezdí do Německa, co tam nakupují a co jim chybí v našem supermarketu,“ zamýšlí se Pavel Mikoška, který má v sítí Ahold na starosti kvalitu.

Lidovky.cz: Vstupovali jste do průzkumu už s poznatkem z minulosti, že zboží v Německu je kvalitnější v Česku?

ČESKO VS. NĚMECKO

  • Test porovnání potravin v Česku a Německu iniciovala europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).
  • Jako partnery oslovila společnost Ahold a Vysokou školu chemicko-technologickou.
  • Laboratoře zkoumaly shodnost složení 24 značkových výrobků prodávaných v Česku a Německu, které měly být na první pohled stejné.
  • Třetina zboží měla odlišné složení, některé v neprospěch českého zákazníka.
  • Nákup probíhal ve třech různých prodejních sítích v Česku i Německu.

Obecně jsme chtěli zareagovat na tvrzení, že výrobky téže značky pod stejným označením mají v zahraničí jinou kvalitu než u nás. Paní europoslankyně Olga Sehnalová, která výzkum iniciovala, a zákaznická veřejnost to takto vnímají. Já takovou zkušenost neměl. Proto jsme se dohodli, že zboží otestujeme. Problém je sehnat identické výrobky. Navrhli jsme tedy značky, finální výběr zboží byl pak na paní poslankyni. Pro nákup jsme zvolili tři hlavní řetězce u nás a v Německu.

Lidovky.cz: Kvalita u třetiny značkových potravin byla odlišná, většinou v neprospěch českého zákazníka. Jak to?
My jsme řešili, zda jsou výrobky identické, ne to, zda jsou kvalitnější tam či onde. To na základě té analýzy nešlo říct. Důležitá je interpretace výrobku. Testovali jsme třeba roztíratelný tuk, který nechci jmenovat (jde o Ramu – pozn. red.). V Česku má 60 procent tuku, v Německu 70, což je závažný rozdíl. Dovedu ale pochopit výrobce, když říká, že v Německu jde o multifunkční produkt používaný třeba i ke smažení. Proto musí mít více tuku. U nás ho zase lidé hlavně mažou na pečivo, proto může mít méně tuku.

Lidovky.cz: To dokážu pochopit. Ale ne když testovaný lančmít z Německa tvoří vepřové maso a v Česku kuřecí separát, a ještě za vyšší cenu.

ČTĚTE TAKÉ:

Já vám to vysvětlím. Plechovka lančmítu vypadala identicky, ale v Německu se zboží jmenovala Frühstücksfleisch, v Česku Luncheon Meat. Je to podobné, jako když budete mít vedle sebe dvě světlemodré octavie. Jedna ale jezdí jako dělo a druhá hrozně pomalu. Vypadají stejně, ale vzadu na kufru mají uvedený jiný typ motoru. Stejné to bylo i u lančmítu. Na německém výrobku bylo napsáno, že je v něm téměř sto procent vepřového a na českém 39 procent kuřecího separátu. Ptali jsme se výrobce, proč to tak je, ale oficiální odpověď nedodal.

Lidovky.cz: Firma Tulip se nakonec vyjádřila. Serveru iDnes.cz její zástupce mimo jiné řekl, že „používají vždy suroviny, které také nejlépe odpovídají vnitrostátním předpisům“. Řada Čechů by si ale podle mě ráda dala kvalitnější lančmít z čistého vepřového, co myslíte?
Pro mě je to zajímavé vysvětlení. Neznám historii toho produktu, ale od prvního dne uvedení na trh firma explicitně uvedla jeho složení a nazvala ho Luncheon Meat. V Německu zase Frühstücksfleisch. Ano, pro zákazníka to může být matoucí, ale to platí i pro zmíněný příklad dvou stejných octavií.

V Česku je hlavní složkou výrobku Luch meat strojně oddělené drůbeží maso, v Německu maso vepřové.

V Česku je hlavní složkou výrobku Luch meat strojně oddělené drůbeží maso, v Německu maso vepřové.

Lidovky.cz: To ale přece není stejné. Jednak koupi auta si lidé promýšlejí více než u lančmítu a navíc vozy s různě silnými motory tu k dostání jsou. To u tohoto lančmítu neplatí. A ve výzkumu jste je označili jako shodné potraviny.
Ne, my jsme je vybrali na základě vizuální shody a toho, že jde o stejného výrobce. Uvnitř to ale bylo – transparentně – jinak. Mně se vysvětlení výrobce zdá divné, ale takové zkrátka dodal.

Lidovky.cz: Pojďme dál. Rybí prsty od firmy Iglo měly v Česku o sedm procent méně masa než v německém obchodě. Co říkáte tomuto zjištění? Proč má český spotřebitel dostávat s prominutím šunty?
Absolutně nesouhlasím s tvrzením, že by Češi v porovnání s Němci dostávali šunty. Odchylka sedmi procent u rybích prstů byla v rámci tolerance použité metody měření. Abyste tento poznatek prokázali, museli byste měření udělat alespoň dvacet. Ze zkušenosti se zahraničními výrobci vím, že pokud je hranice stanovena na třicet procent, snaží se, aby tuto hranici nepřesáhli. Jak je to ale v tomto případě, nevím. Odpověď od výrobce nepřišla.

Lidovky.cz: Rozdíl byl i u slazení nápojů. Němci v nich měli cukr, Češi glukózo-fruktózový sirup, aspartam a další sladidla.

PAVEL MIKOŠKA

  • Narodil se v roce 1960, vystudovala Vysokou škole zemědělskou v Brně.
  • Jako vědecký pracovník se mimo jiné věnoval technologii potravinářských výrob a systémům managementu kvality v potravinářství.
  • Mezi lety 1991 a 2001 pracoval na různých manažerských postech pro řetězec rychlého občerstvení Burger King.
  • Ve firmě Ahold Central Europe působil jako ředitel oddělení kvality od roku 2005.
  • O dva roky později se stal ředitelem pro kvalitu, krizový management a business kontinuitu společnosti Ahold Czech Republic.

Markantní rozdíl byl v použití cukru v zahraničí a glukózo-fruktózového sirupu u nás. Absolutně nelze říct, že by šlo o méně kvalitní či zdravotně závadné sladidlo. Podívejte se do jakékoliv odborné literatury. Argument ceny také příliš neplatí. Ceny těchto sladidel kolísají. Kdysi býval sirup levnější, ale dnes už to neplatí.

Lidovky.cz: A jak si tedy vysvětlit různé sladidlo u zcela stejných nápojů?
Tak si asi zavedli výrobu. Třeba sídlí dodavatel sirupu někde blíž, to by museli vysvětlit výrobci. Někteří lidé mluví o různém chuťovém vjemu, to ale neumím posoudit. U zařazení nesacharózových sladidel je pak otázkou, zda by bylo pro zákazníky žádoucí, aby dostali nápoj s vyšším množstvím kalorií.

Lidovky.cz: Řada Čechů jezdí nakupovat za hranice i kvůli kvalitě potravin. Za srovnatelnou cenu tam dostanou například výrazně kvalitnější šunku. Proč to nejde i u nás?
My musíme mít v nabídce pět druhů špekáčků, salám gothaj a další výrobky, které lidé přednostně kupují. Na západ od našich hranic mají na pultech pět typů šunky s obsahem masa sto a více procent (prosciutto či schwarzwaldská šunka se suší. Výsledkem je, že z kila vepřové kýty vznikne třeba jen 800 gramů finálního výrobku - pak má ve složení více než 100 procent masa - pozn. red.). Tím ale nikdo nikoho neklame, zákazníci na daném trhu takové výrobky žádají. O tom, co se skutečně prodává, mají naši manažeři skutečně přehled. Změnu můžou udělat hned – přepnutím vypínače můžou mít na pultu pět druhů sušené šunky. Ale když jí tam ráno půl kila nakrájí, tak večer 400 gramů vyhodí. Neprodá se. Ale i u nás najdete perfektní šunku, jen ji nebudete mít v pěti alternativách.

Lidovky.cz: Ale proč by tedy lidé jezdili do Německa, Rakouska či Polska pro kvalitnější potraviny za lepší ceny, když o ně doma nestojí? Takových lidí není málo.
Oficiální statistika cenového srovnání říká, že obecně je Německo v ceně potravin dražší o dvacet procent. A to navzdory tomu, že v Česku je na ně o osm procent vyšší DPH. Tak to je. V našem testu jsme řešili kvalitu, ne ceny. To proto, že srovnání nezohledňovalo různé akce, speciální nabídky a tak dále. Když jsme sečetli a porovnali nákupy v Česku a Německu, byl rozdíl asi deset eurocentů. A k těm zahraničním nákupům Čechů: my zase evidujeme například řadu Rakušanů či Slováků, kteří jezdí nakupovat k nám.

Rybí prsty značky Iglo obsahují na českém trhu o 7 % masa méně než v Německu.
Obsah tuku ve výrobku Rama v Česku: 60 %, v Německu: 70 %.

Lidovky.cz: Je v pořádku situace, že Češi musí nakupovat potraviny za shodné ceny jako Němci, když jejich platy jsou v průměru čtyřikrát vyšší?
Jako řadového občana České republiky, stejně jako všechny naše zákazníky, mě to strašně štve. Že Němec může dát za potraviny nižší procento svého platu. Ale asi platí zase za něco jiného více. Cena potravin je nadnárodní komodita, jako třeba benzin. K její výrobě je třeba stejné množství práce, ceny energií jsou srovnatelné. Český podnikatel platí méně za lidskou práci. Ale jinak jsou náklady srovnatelné.

Lidovky.cz: Vás nezaráží ten nepoměr kolik potravin (a v jaké kvalitě), si za své peníze můžete koupit tady a v Německu?
To je stejné, jako když si Němec koupí auto za tři měsíční platy a Čech na něj šetří tři roky. Platí to i pro další věci. Cena potravin v Německu je celkově o dvacet procent vyšší a to nám ji stát ještě zdražuje vyšším DPH.

Lidovky.cz: A není to také tím, že výrobci a prodejci trochu zneužívají to, že Češi jsou za zboží ty peníze ochotní zaplatit?
Platí hodnotu nákladů plus přiměřeného zisku těch, kteří se na výrobě potraviny podíleli.

Lidovky.cz: Co výsledky výzkumu znamenají pro vás? Budete třeba usilovat o to, aby dodavatelé do Česka dodávali třeba lančmít se sto procenty masa?
Když bude mít výrobce zájem ho umístit na náš trh, určitě nebudeme proti. U těch slazených nápojů nevidím ke změně důvod, zákazníci jsou na glukózo-fruktózový sirup zvyklí a v kvalitě ani ceně rozdíl není.

Lidovky.cz: Co udělat pro to, abyste zákazníky z pohraničí udrželi v Česku a nejezdili za nákupy potravin do ciziny?
Každý zákazník, který odejde jinam, nám v tržbách chybí. Nebylo by od věci udělat vlastní marketingový průzkum a zeptat se lidí, proč jezdí do Německa, co tam nakupují a co jim chybí v našem supermarketu. Problém je také v tom, že my vycházíme z toho, že Češi chtějí přednostně zboží tuzemského původu. V posledních několika letech jsme pracovali na tom, abychom ho měli, dnes tvoří asi 80 procent. V příhraničí ale zřejmě lidem tolik nevadí, že nekupují české zboží.

Lidovky.cz: U prodejen Albert – ale platí to i pro jiné řetězce – panují velké rozdíly v úrovni obchodů. V kvalitě potravin, čistotě, personálu. Vnímáte to stejně?

Máte absolutní pravdu, rozdíly v prodejnách jsou. Máme bohužel trochu nevýhodu v tom, že jsme je nestavěli na zelené louce, každá má vlastní historii. Pořád pracujeme na tom, aby se úroveň našich obchodů zlepšovala. Máme například projekt Favourite – sami zaměstnanci vytipovali věci, s nimiž zákazníci nejsou spokojeni a co by se mělo zlepšit. Jednou ze změn je třeba otevřený prostor u vstupu, kdy zákazník v podstatě přichází na zeleninové tržiště. Podmínkou je, že prostředí vypadá hezky, upraveně a zboží je čerstvé.

Lidovky.cz: Kde máte největší rezervy?
Ne vždy je půdorys prodejny vhodný k tomu, abychom udělali přesně to, co chceme. Jde zpravidla o nějaký kompromis. Hlavně ale záleží na lidech, dobrý tým dokáže opravdu hodně. Zaměstnance sháníme na pracovním trhu, často bez předchozích zkušeností z potravinářství. Snažíme se je tedy vzdělávat, školit. Ve větší míře teď budou do našich prodejen chodit odborníci, kteří budou našim lidem hlouběji vysvětlovat problematiku daného úseku.

Lidovky.cz: V supermarketech obecně chybí ve špičkách pokladní, zdaleka všechny nebývají obsazené. To je něco, co lidi štve. Co s tím?
Tyto věci nazýváme klíčovým iritujícím faktorem. Lidé dokážou pochopit, že stojí ve frontě, když všechny pokladny markují. Ale ne když jsou obsazené dvě z pěti. To je špatně. Na naši obranu chci říct, že jsme se v tomto za poslední tři roky hodně zlepšili. Snažíme se rozložit počet zaměstnanců podle toho, v jakých časech do obchodu chodí lidé. Zároveň ale platí, že každá prodejna musí být ekonomicky efektivní, takže počet hodin pracovní síly je omezený.

Lidovky.cz: Na druhou stranu, kdyby z prodejen odcházeli dobře naladění zákazníci, třeba by se k vám raději vraceli, víc utráceli a doporučili vás. Místo toho řeknou: už jsem byl zase večer v Albertu a čekal frontu.
Současný model je takový, že jsou na kasách základní pokladní. Když začne narůstat počet lidí, mají zavolat další vyškolené lidi. Podobný model využívá i naše konkurence. Ano, čekání ve frontě je klíčový iritující faktor. Stejně jako kvalita. Proto nabízíme možnost vrátit výrobek, pokud zákazník není spokojený s jeho kvalitou.

Lidovky.cz: Lidé jsou hodně citliví třeba na úroveň zeleniny. Když porovnáme třeba italský supermarket – i v zimním období – s českým obchodem, je to úplně jiná úroveň. Jak se tomu přiblížit?
V minulosti jsme do ovoce a zeleniny hodně investovali a mrzí mě, že tu úroveň pořád takhle vnímáte. Pozvali jsme si na to odborníka, který řídí nákupy od dodavatelů. Hodnotíme pravidelně kvalitu, včetně konkurence, a z toho vycházíme dobře. I když asi stále ne tak jako v té Itálii, kterou zmiňujete. Cílem je být srovnatelní. Při školeních vždycky říkám: Kvalita na úseku ovoce a zeleniny se musí odpracovat. Stejně jako stánkař na trhu, který u svého zboží stále stojí a přebírá ho.

  • 99Diskuse
Michal Pavec

Autor

Michal Pavecmichal.pavec@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.