Firma ČEZ uvedla ve Fantanele do provozu první turbíny z celkových 240, které mají tvořit její pozemní větrný park. Ten díky kapacitě 600 megawattů má být největším svého druhu v Evropě.
Projekt ČEZu ve výši 1,1 miliardy eur (27,2 miliardy korun) však naráží na plány Iberdroly, která chce postavit v sousední vesnici Cogealac část vlastního parku a investovat 2,2 miliardy eur (54,4 miliardy korun). S kapacitou 1600 megawattů by se měl do roku 2017 stát největším na světě.
Ve válce proti ČEZu mají podle všeho Iberdrola a její místní partner Eolica Doborgea velký trumf, a to jednoznačnou podporu starosty Cogealaku Hristy Catiho.
Cati se minulý týden dostavil v čele stovky vesničanů na staveniště ČEZ, aby oficiálně udělil další z řady pokut české firmě, kterou obviňuje, že nemá všechna povolení. Konflikt se na improvizovaném bitevním poli zvrhl a vyžádal si pět zraněných gumovými kulkami a stejný počet zatčených včetně starosty.
Čtěte více: |
"Ten starosta je blázen. Kvůli němu ztrácíme peníze, které by zde ČEZ investoval," říká jistá bývalá místní představitelka, která raději tají své jméno.
"On totiž dostal od druhé skupiny úplatky," tvrdí ve shodě se zdejším tiskem místní kadeřník Dumitru Bacu.
Zlé jazyky říkají, že starosta koupil 1000 hektarů v oblasti v naději, že je za velké peníze pronajme Iberdrole. Větší štěstí má na 300 obyvatel, kteří již těží z nenadálé příležitosti v podobě firmy ČEZ, která platí nájem 3000 eur (74.100 korun) ročně za každou turbínu umístěnou na něčím soukromém pozemku.
Cesta z chudoby
Asi třicetiletý místní řidič netají svou závist. "Byl bych moc rád, kdyby ke mně z nebe spadla nějaká větrná turbína. To by mě dostalo z chudoby," vzdychá u stolu v jediném baru ve Fantanele.
Podle mluvčí ČEZ Cosminy Marinové se vesničané těší mnohým výhodám. "Opravili jsme silnice, zavedli vodu a počítáme s vybudováním kanalizace a financováním výstavby veřejné skládky," říká. Celkové investice do infrastruktur Fantanely by měly činit statisíce eur. Mluvčí ČEZ ujišťuje, že obyvatelé Cogealaku by mohli mít stejný prospěch.
Odpor jejich starosty považuje za absurdní. "Nechápu ho. Je dost místa a vítr fouká pro všechny." Omezení však existují, protože Rumunsko má sice privilegované postavení na větrné mapě Evropy, ale zdejší možnosti pro připojení k energetickému systému jsou omezené.
Rumunský ministr hospodářství Adriean Videanu nedávno oznámil, že Bukurešť dosud obdržela žádosti na výrobu 23.000 megawattů. Mezi zájemci jsou italská firma Enel, portugalská EDP a rakouská Petrom-OMV.
Experti však zdůrazňují, že bez velkých investic do jeho modernizace nebude energetický systém schopen vydržet zatížení nad 3000 megawattů. "Zvýšit kapacitu nad tuto hranici znamená riziko, protože větrná energie je rozmarná," varuje rumunská státní společnost Transelectrica. Soutěžení zůstává zatím otevřené, jelikož síla větru zde vyprodukovala v roce 2009 sotva 14 megawattů.
