Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Platy loni rostly jen bohatým, nůžky se nebezpečně rozevírají

Ekonomika

  16:03
PRAHA - Hrubá střední měsíční mzda, takzvaný medián, se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 v podnikatelském sektoru meziročně snížila o 0,8 procenta na 21.715 Kč. Více než polovina lidí v České republice tak loni dostávala k výplatě o desítky i stovky korun méně než v roce 2008. Dotklo se to především manuálně pracujících.
Peníze (ilustrační foto)

Peníze (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Nejvyšší mzdu měli ředitelé bank a pojišťoven, nejnižší uklízečky. Vyplývá to z dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Příjmy většiny domácností klesly i přes optimistické údaje Českého statistického úřadu z počátku tohoto týdne. ČSÚ oznámil, že průměrná mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí 25.752 Kč, což je o 1268 Kč více než ve stejném období roku 2008. "Mediánní mzda, se kterou pracuje ISPV, však daleko více odpovídá skutečným příjmům jednotlivých lidí," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Tato hodnota totiž není ve výpočtu ovlivněna extrémně vysokými nebo extrémně nízkými platy.

Největší pokles u manuálně pracujících
"K poklesům mezd došlo především u zemědělců, řemeslníků a opravářů, obsluhy strojů a pomocných zaměstnanců, tedy u manuálních zaměstnání," upřesňuje Vladimír Smolka ze společnosti Trexima, která pro MPSV data zpracovává. Například chovatelům hospodářských zvířat tak klesla mzda z 18.426 na 18.060 korun, zedníkům z 20.470 na 20.188 korun a instalatérům z 22.261 na 21.750 korun.

Nejvíce a nejméně

Nejvyšší platy loni podle ISPV měli podle očekávání řídící pracovníci velkých podniků. Především v bankovnictví a pojišťovnictví. Zde měsíční hrubá střední mzda dosahovala 356.663 korun. Dobře na tom byli i ředitelé energetických závodů a IT firem. V prvním případě měli na svých výplatních páskách v průměru 226.846, ve druhém 201.215 korun.

Na opačném konci příjmového žebříčku se jako tradičně nacházely uklízečky. Pokud pracovaly v kulturním zařízení, dostávaly měsíčně 10.410, ve zdravotnictví potom 10.495 korun. Pokladní v obchodě brali v průměru 14.786 až 14.990. Platy lékařů v podnikatelské sféře se pohybovaly mezi 38.400 až 51.835 korunami, u učitelů základních škol potom na úrovni 26.167 korun.

Naopak lidem s vyššími příjmy podle ISPV platy dále rostly. Deset procent nejvyšších mezd se totiž loni zvýšilo. V průměru to bylo o 776 korun. Ve skutečnosti však i o daleko více. Například hlavním stavbyvedoucím u velkých firem vzrostl v průběhu jednoho roku plat o více než tři tisíce na 59.165 korun. O podobnou částku si polepšili i ředitelé velkých firem, kteří brali na konci minulého roku v průměru 120.953 korun.

Nárůst platů u státní správy
Pokles platů se ovšem dotkl pouze podnikatelské sféry. O něco lépe na tom byli lidé ze státní správy či neziskových organizací. V nepodnikatelské sféře střední plat meziročně vzrostl o 4,5 procenta, z 23.122 na 24.167 Kč.

Závratný růst o 1045 korun byl přitom dán především úpravou platů u zaměstnanců státní správy. "Zatímco v roce 2008 státní rozpočet na těchto výdajích šetřil, v roce 2009 jim stagnaci mezd kompenzoval," říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Dvouletý nárůst mezd se tak projevil v průběhu jediného roku.

Autor: