Podle úřadu se tak potvrzuje pokračující zájem o solární energetické zdroje, a to i po výrazném omezení podpory v tomto odvětví.
"Ze statistik vyplývá, že největší nárůst byl do poloviny letošního roku, kdy ještě platily výhodnější podmínky. I potom ovšem solárních elektráren přibývá," potvrdil ČTK mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. V letošním roce výkupní ceny pro fotovoltaické zdroje klesly dvakrát, nejprve 1. ledna, podruhé právě na začátku prázdnin. Trvající zájem o menší zdroje tak podle úřadu souvisí se snahou o úsporu u malých výrobců.
Právě na menší producenty se regulační úřad zaměřil s nedávnou aktivitou pod názvem Nepodporované obnovitelné zdroje (NOZE), která má řešit jejich rozvoj po ukončení provozní podpory v příštím roce a současně fungování již existujících výroben.
Do projektu se zapojila Česká fotovoltaická asociace (ČFA), jež zastupuje tisícovky menší zdrojů při celkově nižším instalovaném výkonu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Jedním z okruhů jejich zájmu je možnost využití takzvaných chytrých sítí (smart-grids) a příprava legislativy, která by jejich vznik umožnila. Prioritou je prosazení toho, aby se provozovatelé menších elektráren při instalaci panelů na střechy obešli bez zatím požadovaného povolení k podnikání v energetice.
"Vývoj přímo solárních elektráren očekáváme v budoucnu podobný jako v posledních měsících, případný větší růst bude záviset právě na podmínkách nefinanční podpory, kvůli nimž jsme sestavili pracovní týmy s ČFA," poznamenal Chvojka.
Úřad chce majitelům elektráren usnadnit jejich provoz mimo jiné snahou o omezení administrativní náročnosti, konkrétně omezením výkaznictví a statistik. Zároveň počítá se zjednodušenými povolovacími procedurami při výstavbě fotovoltaických elektráren.
Podpora obnovitelných zdrojů v příštím roce dozná změn, poté co bude zastaveno poskytování provozní podpory novým zdrojům. Podle ERÚ dosavadní systém přináší náklady, které jsou nad síly české ekonomiky.
Například letos na podporu obnovitelných zdrojů půjde 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy ze státního rozpočtu a zbytek platí spotřebitelé v cenách elektřiny. Do této situace se solární energetika dostala po boomu v letech 2009 a 2010, kdy se snížila pořizovací cena fotovoltaických panelů, ale neklesla výkupní cena elektřiny z nich.
