"Často se o takových případech ani nedozvíme, protože nám takovéto podvodníky nikdo nenahlásí," říká Jana Rösslerová z Krajského ředitelství policie v Praze.
Jak snadné je vybírat peníze na zdánlivě bohulibé účely, ukazuje příklad projektu GreenFusion. Na začátku léta po Praze vybírali lidé z této aktivity peníze pod záminkou příspěvku na výsadbu stromů.
INFOGRAFIKA |
Kolik si za hodinu vydělají výběrčí? Existují sice internetové stránky sbírky, subjekt však neměl v zemi žádnou právní formu. A tím ani povolení úřadů vybírat peníze. Navíc byli podvodníci natolik otrlí, že na svých stránkách tvrdili, že je podporuje oddělení krajinné zeleně pražského magistrátu. "Žádná spolupráce s tímto projektem neprobíhá," řekla LN Tereza Králová z pražského magistrátu.
GreenFusion vede Marek Sýkora, který před několika dny LN přiznal, že akce fungovala jistou dobu bez jakéhokoliv právního zakotvení. "Peníze, které od lidí vybereme, budou stoprocentně použité na správnou věc, za to ručím. Zpětně si uvědomuji, že jsme některé právní věci brali na lehkou váhu. Snažím se to řešit s právníkem," dodal Sýkora.
Sýkora LN tvrdil, že vybrané peníze do koruny vyúčtuje. Na stránkách GreenFusion se však nakonec objevilo sdělení, že je muž nezvěstný. Podle zákona je věc jasná - pokud neoznámenou sbírku pořádá právnická osoba, porušuje zákon o veřejných sbírkách. Pokud peníze vybírá fyzická osoba a vydává to za sbírku, nejedná se o veřejnou sbírku, ale o podvod.
Na podvodníky však úřady nestačí. Například policie není schopná říct, jestli podobných případů v poslední době narůstá ani kolik jich eviduje. Bezzubé jsou proti podvodníkům i jednotlivé krajské úřady, které veřejné sbírky ze zákona evidují - udělují jim povolení a následně je kontrolují. Ty však mohou zasáhnout, jen pokud subjekt zaevidují.
"U všech subjektů, kterým magistrát sbírku povolil, provádí i kontrolu. Ale je to kontrola prováděná na základě dokladů, které musí pořadatel předložit, nikoli kontrola fyzická na ulici. Tu zákon magistrátu ani neukládá, ani neumožňuje," říká Tereza Krásenská, mluvčí pražského magistrátu.
Centrálně veřejné sbírky spravuje ministerstvo vnitra, které jich momentálně registruje 635, ovšem bez bližších informací o jednotlivých sbírkách.
Celou situaci s evidencí veřejných sbírek komplikuje i fakt, že jednotlivé krajské úřady povolují veřejné sbírky s působností po celé republice. Je proto složité dohledávat, jestli daná sbírka oprávnění má, nebo nemá.
Každý pracovník neziskových organizací by přitom při veřejné sbírce měl mít u sebe potvrzení od krajského úřadu, že je jeho sbírka povolená. Podle Kláry Šplíchalové z Fóra dárců se legální veřejná sbírka pozná také podle toho, že pracovníci peníze sbírají do schránek, které jsou zapečetěné a při jejich vybírání by došlo k jejich poškození.
