5. července 2011 12:01 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Podzemní chlouba Prahy?
Tajemné kolektory

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech. | foto:  František Vlček, Lidové noviny
PRAHA Pár metrů nad námi leží dokonale střežené tuny zlata. Kolem nás proudí dvě menší řeky, zkrocené do podoby ocelových tepen páteřního pražského vodovodu.

Třicet metrů pod povrchem klesla teplota k deseti stupňům, stěny tunelu jsou oroseny vlhkostí. Náhle zhasíná světlo a do tísnivého ticha zazní hlas našeho průvodce. "Vítejte v pražských kolektorech."

Co je kolektor?

Kolektor je podzemní stavba, která slouží k ukládání inženýrských sítí. Ty jsou pak snadno dostupné pro další údržbu či opravy bez nutnosti porušení komunikací.

Absolutní tmu prořízne ostrý tón sirény a zářivky na stěnách se opět rozblikají. Jeden z pracovníků pražské kolektorové sítě vytahuje ze zdi "utržené sluchátko", které slouží ke komunikaci s operátorem dispečinku.

"Pokud zazní siréna, znamená to, že musíte neprodleně k nejbližší přípojce zapojit sluchátko, které nosíme vždy s sebou," vysvětluje náš průvodce Jan Mašek. Z centrálního velína na Senovážném náměstí se monitorují a ovládají všechny kolektory v centru Prahy. Dálkově se zapíná i osvětlení, jak jsme se ostatně mohli přesvědčit.

Kolektor

"Pokud by zazněla siréna několikrát, museli bychom okamžitě utíkat nejbližším nouzovým východem na povrch," pokračuje Mašek a člověk si ani nechce představovat za jak dlouho by se tunel zaplnil vodou v případě, že by vodovodní potrubí s úctyhodným průměrem několika desítek centimetrů prasklo.

Musel už někdy někdo z podzemí utíkat? "Zatím jsme tu žádnou nebezpečnou situaci neměli, sebemenší problém ihned odhalí citlivá čidla," uklidňuje Mašek.

Navigace v pražských kolektorech.

Z podzemního nádraží pod národní banku
Hlavní vchod do kolektorů je umístěn v nenápadném domě na Senovážném náměstí. Návštěvníci sjedou výtahem do hloubky 30 metrů, kde se nachází unikátní malé nádraží. Právě odsud vyjíždějí důlní lokomotivy, které rozvážejí pracovníky či materiál po síti nejhlouběji položených kolektorů. V hloubce 25-35 metrů jsou uloženy nejdůležitější inženýrské sítě celoměstského významu.

Pražské kolektory

    Navigace v pražských kolektorech.
  • Pražská kolektorová síť měří celkem 90 kilometrů a v hloubce 2-45 metrů je v ní uloženo 2 400 kilometrů kabelů a potrubí.

  • První kolektory vznikly koncem 19. století v Londýně. Následoval Curych a Berlín.

  • V Praze se začalo budovat až v sedmdesátých letech 20. století. Přesto je zdejší síť jedna z nejdelších a nejmodernějších na světě.

  • První kolektor byl v Praze zprovozněn v roce 1969 při rekonstrukci Chotkovy ulice.

  • Masivní výstavba pak pokračovala hlavně pod pražskými sídlišti na okrajích města. Tam byly kolektory hloubeny z povrchu a nebyly tak nákladné jako v centru metropole.

  • Pod historickým centrem vznikl nejdříve kolektor Václavské náměstí (v roce 1977). Následoval kolektor Celetná, Žižkov či Tylovo náměstí. V roce 2007 byl otevřen 1,8 kilometru dlouhý kolektor Vodičkova, který se může pochlubit nejmodernějším vybavením a technologiemi.
Nás vlak odváží na křižovatku umístěnou přímo pod budovou České národní banky. Někde nad našimi hlavami jsou trezory skrývající české zlaté rezervy.

Ideální cesta pro kasaře? Ani náhodou. "Do kolektorů neproklouzne ani myš," odpovídá s úsměvem Mašek. "Všechny vchody z povrchu jsou zabezpečeny čidly, jakékoliv narušení dispečer okamžitě zaznamená," dodává.

Samotný tunel pak chrání 35-50 centimetrová vrstva betonu. Vnitřní čidla nepřetržitě sledují teplotu, koncentraci plynů a rosný bod.

Jsou tak citlivá, že jednou dokonce zaznamenala unik plynu na povrchu – v Jindřišské ulici.

Plynovody se do kolektorů zavádí postupně, vždy až poté co skončí životnost původního potrubí. Zato vodovod je v nich hned od počátku.

Pražská síť je totiž v relativně špatném stavu a potýká se s velkými uniky.

"Přihrádky" po obou stěnách tunelu skrývají ještě vedení elektřiny, optických sítí, horkovodů, či potrubní pošty.

Pro firmy je vedení sítí v kolektorech výhodné – nemusí se starat o údržbu a instalace nového vedení probíhá bez jediného kopnutí do země.

Za servis sice platí poplatky, ale vzhledem k mnohem vyšší životnosti potrubí v kolektorech, jsou takřka zanedbatelné.

Praha učí Evropu
Hlavní tíhu nákladů na výstavbu tak nese pražský magistrát, který ovšem z nerozkopaných ulic těží nejvíce. A nezapomíná se svými úspěchy také náležitě pochlubit.

"Výstavba kolektorů se nyní řeší už na celoevropské úrovni. Byla ustanovena komise pro vypracování bezpečnostních norem, které budou závazné v celé EU. Ta pod vedením Německa rozhodla, že vzorem pro tyto normy se stane Praha," vypráví Jan Mašek.

Důlní lokomotiva.

Postupně pokračujeme sítí tunelů dál, tentokrát už po svých. Systémem žebříků vylézáme vzhůru do menších kolektorů, které již vedou souběžně s ulicemi. Právě z nich se navrtávají sondy přímo do sklepení jednotlivých domů, kterými se pak protáhnou trubky a kabely.

"To co vidíte ve stropě skutečně nejsou rozbušky," upozorňuje Mašek na cosi, co rozbušku opravdu připomíná. "Jedná se o zpevňovací vrty v místech, kde jsme zaznamenali průsaky vody," vysvětluje.

Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech.

Podzemní voda je v pražském podloží vůbec velký problém. Průsaky překonají i tlustý beton, denně proteče sběrným systémem 250 metrů krychlových. Odvodňovací štola vodu vyvádí do Vltavy nedaleko Novotného lávky.

Výprava do kolektorů.

Zakončení prohlídky je skutečně stylové. Nicnetušící návštěvníci zdolají poslední schodiště a po průchodu nenápadnými dveřmi se náhle ocitnou v pasáži Slovanského domu v ulici Na příkopech. Skupinka mžourajících lidí v helmách a reflexních vestách působí mezi obchody nabízejícími boty za 16 tisíc korun poněkud nepatřičně.

Mapka kolektorů pod centrem Prahy.

Ostatně onen pocit si můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Pražské kolektory jsou po předchozím objednání přístupné každému, kdo se na trochu namáhavější podzemní dobrodružství cítí. Více informací najdete na webu www.kolektory.cz

Kde budou další?

  • Životnost kolektorů je 80 let, poté bude následovat jejich celková rekonstrukce.
  • Zatím poslední kolektor byl nedávno zprovozněn v dolní části Václavského náměstí.
  • Další se bude budovat pod Vltavou v místě Hlávkova mostu, který čeká celková rekonstrukce. Svedou se do něj inženýrské sítě, které jsou zatím součástí mostu.
  • Následovat bude propojení Nového města a Smíchova z Kateřinské ulice.
  • Další v pořadí je podle plánu kolektor pod Revoluční ulicí až k botelu Albatros.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na Lidovky.cz