LN: Vy jste hodně hravý, jako by se vám nechtělo stát dospělým. Měli jste doma uprostřed vás všech výtvarníků hravé Vánoce?
Obyčejné. Ale hodně dárků bylo „vyrobených“. Asi v šesti letech jsem si rozbalil loutkové divadlo, na kterém se podíleli všichni. To bylo největší překvapení. Dědeček, dřevomodelář postavil portál s podiem, tatínek ho vymaloval a udělal kulisy, maminka vymodelovala ze sádry loutky a s babičkou na ně našily oblečky. Ale hlavně potom to hraní! Možná díky tomu hraju divadlo, později jsem sám propadl vášni vyřezávání loutek.
LN: Vracíte to svým dětem?
Nemám tolik času. Vidíte, zase ten čas... Nedávno jsem udělal Aničce přívěsek na krk, hlavu králíka a ona ho nosí, už je pěkně ohmataný.
LN: Vyprávěl jste svým dětem pohádky, když je sám píšete?
Když byly malé. Anička se narodila v roce 1995, tehdy jsem přestal pořádat bytové divadlo, kam přicházela spousta lidí s dětmi, pak už nebyl prostor a čas. Tak jsem si vymýšlel a vyprávěl před spaním někdy jednu pohádku pořád dokola, nebo jsem jen tak blábolil nesmysly.
ČTĚTE TAKÉ |
LN: Vymýšlel jste si tak, až z toho jsou knížky?
Knížky vyšly později taky samovolně. Jednou u mě viděla Iva Pecháčková z nakladatelství Meander moje bibliofilské makety knížek, které jsem vždycky zknihařil po pár kusech a rozdal jako dárky.
LN: Vy jste si psal pohádky jen tak, do šuplíku?
Jo, nepomyslel jsem si, že by někdy měly vyjít do světa. Psal jsem si je pro sebe a pro přátele. Poprvé jsem celý vyplesknutý jednu pohádku přečetl na literárním semináři Ivana Vyskočila, kam chodila spousta dalších zajímavých lidí. Tehdy jsem studoval Akademii výtvarných umění, ale ty semináře se staly díky osobnosti Ivana Vyskočila mou pravou školou při nacházení sebe sama.
LN: Řekli vám někdy doma: „Prosím tě už přestaň kreslit a jdi dělat něco pořádného?“
V rodině, která se živí kreslením, malováním nebo navrhováním hraček taková věta nemůže padnout. Vymlouvali mi divadlo, hlavně babička – tyhle komedianti, cirkusáci, nerozptyluj se a drž se svého kopyta, jakože malování, říkala, jenomže to už mi to kopyto narostlo o další činnost.
Celý rozhovor s Petrem Niklem o jeho aktuální výstavě, vojně a o tom, proč se cítí dobře v New Yorku si přečtěte v magazínu Pátek, který vychází 20. prosince.
Co ještě najdete ve vánočním magazínu:
|
