6. dubna 2014 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Pohřeb v ceně jednoho platu? V
porovnání s Evropou Česko ještě levné

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. města Prahy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. města Prahy. | foto: MAFRA – Tomáš Krist
Pohřebnictví je nečekaně živý byznys. Na konci životní cesty se ale v Česku spíše šetří – přibývá pohřbů bez obřadů i nevyzvednutých uren. Na trhu je ostrá konkurence. Server Lidovky.cz přináší rozhovor s Juliem Mlčochem, ředitelem největšího pohřebního ústavu v zemi.

Už více než dvacet let se pohybuje v oboru, o kterém se příliš nemluví. V rozhovoru pro Lidové noviny Julius Mlčoch říká: „Tomuhle tématu se lidé vyhýbají. Jedinou výjimku představují chvíle, kdy dojde k záměně zemřelého. V tu ránu se objeví množství článků, jak je to u nás špatné.“

LN Jakou úroveň má dnes pohřebnictví v Česku?
Dobrou. V devadesátých letech bylo pořád co zlepšovat, až do roku 2000. Dnes jsou ale pohřební služby podle mého názoru na dobré úrovni. Nikde už neuvidíte „obouchané“ Škody 1203 ani rezavé avie. Přibyli i výrobci rakví. Kdysi byly v nabídce jen dva typy rakví, černá a hnědá, dneska je výběr nepřeberný. Lze si objednat i ty nejdražší, nejkvalitnější, bohatě zdobené, takzvané ameriky. Totéž se týká i dalšího: květinové výzdoby, tištění parte. Lidé, kteří podnikají v tomto oboru, se hodně naučili na veletrzích v zahraničí, třeba v Paříži, Düsseldorfu, v Itálii. Snažili se vysokou úroveň, kterou tam viděli, přenést i k nám. Hodně v tom napomohlo i Sdružení pohřebnictví v České republice, člen Evropské federace pohřebních služeb (EFFS), která uděluje těm nejlepším po důkladné prověrce znak kvality.

Infografika – klikněte pro zvětšení.

LN Kolik pohřebních služeb ho má?
V současné době čtyřicet, zhruba jedna desetina z celkového počtu pohřebních služeb u nás.

LN V roce 2008 byl zrušen státní příspěvek ve výši 5000 korun na pohřby. Lidé tehdy masově přestali pořádat pohřby s obřadem. Pociťujete to dodnes?
Platí to stále. Lidé se snaží od chvíle, kdy náklady na pohřeb přešly zcela na ně, pořádat menší, levnější rozloučení se svými nejbližšími. Přitom ceny pohřbů u nás, byť se mnoha lidem jeví vysoké, ve srovnání se zahraničím až tak vysoké nejsou. Pohybují se na úrovni jednoho průměrného platu. V Evropě jsou ale třikrát i čtyřikrát vyšší. Jenže v zemích kolem nás k tomu lidé přistupují jinak, s předstihem si šetří na pohřby třeba formou pojištění. U nás se však o této formě příliš neví.

LN Asi to bude ale jiné na vesnicích než ve městech
Jistě, na vesnici si dodnes lidé nedovolí pořádat pohřeb bez obřadu. V pátek jsem byl na posledním rozloučení s kamarádem. Probíhalo v kostele a bylo tam dvě stě padesát lidí. Přišla celá vesnice. Neexistuje přesné republikové číslo, ale tipuji, že v Česku se pořádá ročně 35 až 40 procent pohřbů bez obřadu. Znám však situaci v Praze, kde fungujeme. Tady se ten počet přehoupl už přes 50 procent a podobné je to i v dalších velkých městech. Trefně to glosoval profesor Tomáš Halík, podle něho se člověk aktem pohřbívání vyčlenil ze zvířecí říše. Tím, že si uvědomil, že se musí o zemřelého postarat. Ale nyní se upouštěním od těchto rituálů, zaváděním pohřbů bez obřadu, vrací zpět, do říše temnot.

Infografika – klikněte pro zvětšení.

LN Každoročně u nás zemře více než sto tisíc lidí, loni to číslo bylo 109 160. Kolik z nich je pohřbeno žehem?
Podle statistiky Sdružení přátel žehu, které získalo data od krematorií, to bylo v celé republice 80 procent. V Praze je přibližně 97 procent kremačních pohřbů, na jižní Moravě je to číslo výrazně nižší. Česká republika se v tomto umístila celosvětově hned za hinduistickými a buddhistickými zeměmi.

LN Kolik se v pohřebním byznysu protočí peněz? Podle naposledy uvedených čísel z roku 2008 to bylo 1,6 miliardy korun ročně
To by odpovídalo i dnes. Situace se příliš nezměnila. Umírá stejný počet lidí, je tu přibližně stejný počet pohřebních služeb, kolem čtyř set. Cena průměrného pohřbu bez obřadu se pohybuje kolem deseti tisíc, průměrný pohřeb s obřadem stojí kolem 24 tisíc.

LN Kolik z toho má pohřební služba?
Při pohřbu bez obřadu i při drahém, velkém pohřbu musí mnohé úkony proběhnout stejně. A to ostatní, jakou si pozůstalí vyberou rakev, kolik chtějí květinových darů, vytištěných parte, tam se projevuje vlastní činnost pohřební služby. Pohybuje se to při průměrném pohřbu v rámci částky pěti či šesti tisíc. A ještě jedno musím zmínit. Často si lidé myslí, že platí obecně, že Praha je drahá a venku je to levnější. To není pravda.

LN Na kolik se může vyšplhat cena hodně drahého pohřbu?
I na 50 tisíc. Záleží na rakvi a mnohém dalším. Ale může to stát ještě více, když do toho započítáte pohřební hostinu, autobus pro příbuzné a mnohé další

LN Pohřební služba hl. m. Prahy je největší v zemi. Kolik zaměstnáváte lidí?
Máme 90 zaměstnanců, deset objednávkových kanceláří. Naším zřizovatelem je Praha. Ale soukromé pohřební služby jsou na tom často jinak. Jsou mnohem menší, mají většinou dva či tři zaměstnance.

Infografika – klikněte pro zvětšení.

LN Před několika lety se hodně hovořilo o takzvaném boji o nebožtíky. Dochází k němu ještě?
To byl opravdu velký nešvar do roku 2000. Nelze říci, že by to úplně vymizelo, jen se o tom zrovna teď nehovoří. On to není vlastně ani tak boj o nebožtíka, jako spíše boj o pozůstalého. O toho, kdo zaplatí. Protože když někdo zemřelého odveze, snaží se pak dodat svoji vizitku pozůstalému a tomu tvrdí, že pohřeb musí být objednán u něho, aby získal zakázku.

LN Jak přesně to probíhá?
Lidé, kteří zemřou mimo zdravotnická zařízení, musí být převezeni na pitvu. Na tu je převáží pohřební služba, kterou zavolá doktor provádějící ohledání. Převoz hradí zdravotní pojišťovna. No a po tomto převozu se zástupci pohřební služby, kteří tělo převezli, snaží kontaktovat pozůstalé s tím, že si u nich musí objednat pohřeb. Zákonem je to zakázané, ale děje se to.

LN V pohřebnictví se pohybujete už dvacet let. Jak Češi přistupují k poslednímu rozloučení s nejbližšími?
Stále ještě je velké množství případů, kdy se v okamžiku smrti stává člověk pro své nejbližší jen „odpadem“. Projevuje se to třeba tak, že ještě nepřijel lékař k ohledání, a příbuzní už volají pohřební službu a rozčilují se, že tělo neodvezli. „Přijeďte hned!“ křičí. „My ho tady nechceme.“ Na druhou stranu jsou ale případy opačné. Zrovna před několika dny nás lidé žádali, abychom jim babičku nechali do neděle.

ČTĚTE TAKÉ:

LN To je možné?
Jistě, zákon to nezakazuje. Je třeba pro to jen vytvořit podmínky. V tomto případě jsme přijeli, babičku uložili do rakve a příbuzným jsme řekli, že musí zajistit, aby v místnosti bylo chladno.

LN Lze se na mrtvého podívat ještě později?
Jistě, na požádání se provádí takzvaný výstav. Ten může podle zákona proběhnout do sedmi dnů od úmrtí. Ale jen pokud je tělo v pořádku. V krematoriích před obřadem ta možnost je, jsou tam proto i zřízené prostory. A na venkovských pohřbech v kostelech bývá rakev dost často otevřená. Při obřadu se zavře.

LN Do kolika dní musí být člověk pohřben?
To dnes není určeno, do kolika dnů. Neexistuje ani spodní, ani horní hranice. Minimálně to jsou dvě hodiny, ale dřív se to stejně stihnout nedá. Jinak obecně u muslimů či židů to musí být co nejdříve. Na druhou stranu, když si někdo přeje pohřeb třeba až za tři neděle, protože se kvůli tomu vrací ze zahraničí a nemůže přijet dříve, jde to zařídit.

ČTĚTE TAKÉ:

LN Jak je to s takzvanými sociálními pohřby?
Pokud není objednán pohřeb do 96 hodin od úmrtí, musí to obecnímu úřadu oznámit ten, u koho je zemřelý uložen. Pak se uspořádá takzvaný sociální pohřeb na náklady státu.

LN Pro mnoho lidí u nás je téma smrti stále tabu. Jak je to ve světě?
Ani tam se nechce o smrti moc mluvit, vystavovat ji. Třeba v Německu mohou pohřební služby přijet do nemocnice pro zemřelého až po páté hodině odpoledne. V Anglii nesmí přijet pohřební vůz do areálu zdravotnického zařízení vůbec. Musí to být speciální ambulance. V Norsku nebo vůbec v severských zemích je zase zvykem, že pohřební služba přijede do zdravotnického zařízení současně s nejbližšími příbuznými. Rodina je pak u toho, když zemřelého obléknou, uloží do rakve. Oni se s ním rozloučí. Pak jedou za pohřebním vozem do márnice nebo do krematoria, kde je zemřelý uložen až do obřadu. Když jsem se ptal, proč tomu tak je, odpověděli mi, že ti lidé chtějí vidět, co se se zemřelým děje. Je to jejich zemřelý. Ve švýcarském Luzernu jsem zase viděl v jedné pohřební službě asi třicet skleněných kójí, kde byli zemřelí vystaveni. Když přišli pozůstalí, zaměstnanci jim osvítili tu, o kterou měli zájem. Oni se posadili na židle a za sklem se loučili se zemřelým.

Jaroslav Matějka, Lidové noviny
  • 9Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz