Poláci se musejí rozloučit s penězi z dob, kdy byli milionáři

"Používat miliony a miliardy v každodenním životě bylo nepraktické,"
vzpomíná na časy, kdy chléb stál 6700 zlotých, nejlevnější auto, tedy Fiat 126p 80 milionů zlotých a kdy lidé vydělávali v průměru okolo pěti milionů zlotých měsíčně, Jerzy Hilewski z Polské národní banky. "V té době končilo období vysoké inflace," dodal.

Inflaci demokratické Polsko zdědilo z dob komunistického režimu.
Současný šéf Polské národní banky Marek Belka, který v 90. letech působil jako poradce polských politiků, připomněl, že ve hře byla také reputace polského hospodářství. "Šlo o to zdůraznit, že zlotý je silnou, stabilní a směnitelnou měnou, na kterou můžeme být hrdí," řekl v týdeníku Newsweek.



Od 1. ledna 1995 si Poláci museli zvyknout na to, že to, za co dříve
platili 10.000 zlotých, nově stojí pouhý jeden zlotý. Denominace znamenala úspory pro státní pokladnu. Do oběhu se vrátily mince, které dříve prakticky vymizely. Kovové peníze se tak rychle nezničí a na rozdíl od bankovek není potřeba vyrábět stále nové.

Podle odhadů Polské národní banky lidé měli ke konci loňského roku doma v různých skrýších, o nichž často zřejmě ani nevěděli, přes 8,3 miliardy kusů starých mincí a bankovek, jejichž hodnota po přepočtení na současné peníze činila 175 milionů zlotých (asi 1,1 miliardy korun). Některé případy svědčí o tom, že Poláci na dobu, kdy museli každý den počítat miliony, zapomínají.



"Stalo se nám, že kdosi přinesl 30 milionů starých zlotých a myslel si, že půjde o zanedbatelnou cenu, ale ve skutečnosti jsou to 3000 zlotých," řekl Marcin Kaszuba z oddělení komunikace polské centrální banky.

Lidé, kteří mají doma jen zanedbatelnou částku a nechtějí si peníze nechat jako vzpomínku na svoji milionářskou minulost, mohou podpořit organizaci Caritas. Peníze pomohou chudým rodinám, kde rodiče nemají dostatek prostředků na to, aby svým dětem koupili teplé oblečení, sešity a učebnice, nebo aby jim uvařili pořádné jídlo, případně je občas vzali na výlet.