29. srpna 2015 7:30 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Polsko vyrábí i kvalitní potraviny. Do
Česka se ale vozí hlavně levné verze

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 19Diskuse
Polští vývozci čelili různým skandálům kvůli složení potravin. Nyní se snaží... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polští vývozci čelili různým skandálům kvůli složení potravin. Nyní se snaží... | foto: polskejidlo.com
PRAHA/VARŠAVA Masivní billboardová kampaň se Čechům po celé léto snaží dokázat, jak kvalitní jsou polské potraviny. V tamních prodejnách lze takové potraviny skutečně nalézt, zatímco do těch tuzemských přichází většinou jen levné zboží.

Proč tomu tak je? A je polské zboží na zdejších pultech opravdu tak špatné?

Potravinářská komora, která zastupuje zájmy tuzemských výrobců, je ve svých názorech nejradikálnější. 

„Hlavní problém spočívá v tom, že si řetězce v Polsku objednávají zboží určené speciálně pro český trh. Jde o produkty vyrobené s co nejnižšími náklady – když už český výrobce levněji vyrobit neumí, doveze z Polska. Krom toho je úroveň polského dozoru, kontrol nesrovnatelně nižší než naše, což potvrdila loni svými nálezy i Evropská komise,“ tvrdí ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.

České pobočky řetězců navíc podle něj nakupují často u malopěstitelů, jejichž produkty nepodléhají prakticky žádné kontrole. Podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové jsou důkazem nálezy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) i veterinární správy.

Problémy? Čtvrtina vzorků

„Podle statistik u výrobků se značkou Klasa se problémy vyskytly pod procentem kontrolovaných výrobků, u běžných tuzemských výrobků je to deset až 15 procent, u dovozových více a u polských 23 až 24 procent,“ tvrdí Večeřová. 

Jde podle ní o nálezy pesticidů, salmonelózy, špatné obaly, výrobky s nižším podílem masa, než je napsáno na obalu, problémy s marmeládami, v nichž není deklarovaný podíl ovoce, a jiné.

Údaje Večeřové potvrzuje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „V roce 2014 inspekce hodnotila 2280 vzorků potravin polského původu. Požadavkům předpisů z nich nevyhovělo 390 vzorků, tedy 17,1 procenta. V roce 2015 dosud SZPI hodnotila 593 vzorků polských potravin a nevyhovující parametry byly zjištěny u 141 vzorků, tedy 23,8 procenta.“

Další problémový potravinářský artikl, na který se kampaň zaměřila - zelenina.
Polské mléko je dobré a zdravé, snaží se polští mlékaři přesvědčit české zákazníky.

Kopřiva však dodává, že inspekce odebírá vzorky považované z různých důvodů za rizikové, a výsledky tedy nelze považovat za statisticky vypovídající o všech potravinách na trhu.

I Potravinářská komora připouští, že Polsko má rovněž kvalitní produkty. Ty se však podle Večeřové většinou vyvážejí do Německa, anebo pokud přijdou do tuzemské obchodní sítě, jsou poměrně drahé.

Spotřebitel Jan Davídek k tomu dodává: „V naší obchodní síti lze koupit kvalitní polské sýry Krolewski nebo nízkotučný sýr Boryna. V Albertu či v Bille ale krolewski 45 % stojí od 25 do 30 korun / 100 gramů, boryna bývá ještě dražší. Za stejnou cenu se dá sehnat i pravá holandská gouda, která je při vší úctě k polským sýrům kvalitnější.“

Svaz obchodu a cestovního ruchu nařčení, že by si jeho členové v Polsku objednávali speciálně nízkonákladové zboží, popírá, stejně jako tvrzení, že by polské výrobky byly méně kvalitní.

„Na základě informací od obchodníků, kteří se profesně zkoumáním kvality výrobků nabízených v jejich tržních sítích zabývají, si nemyslím, že by obecně platilo, že polské výrobky jsou méně kvalitní,“ uvedl viceprezident svazu Pavel Mikoška, který se dlouhodobě zabývá právě kvalitou potravin.

Polské výrobky a celý tamní potravinářský průmysl sice podle něj prodělaly v poslední době několik skandálů, šlo však o události s prakticky minimálním okamžitým dopadem na zdraví konzumentů. „Což nelze konstatovat v případě skandálu s českým metanolem, který způsobil několik úmrtí a mnoho závažných zdravotních komplikací s doživotními následky,“ dodává Mikoška.

Zároveň podotýká, že český systém kontrolních a dozorových orgánů zabývajících se potravinami je detailní, až maximalistický. „V rámci civilizované Evropy od obchodníků slyším, že nikde jinde v Evropě, snad s výjimkou Slovenska, nemá kontrola a dozor nad prodejem potravin takovou intenzitu, a to včetně jejich sankční výkonnosti, jako právě v České republice,“ upozorňuje.

K nedůvěře vůči polským potravinám se už dříve pro LN vyjádřila polská velvyslankyně v ČR Grażyna Bernatowiczová. Podle ní hraje roli konkurenční boj i negativní emoce Čechů vůči Polákům. „V Česku dochází k nepřiměřené medializaci některých kauz. Pro mě je to případ nekalého konkurenčního boje,“ uvedla. V Polsku se podle ní vyrábějí kvalitní potraviny, ale připustila, že na českých pultech se jich objevuje jen minimálně.

„Dvaaosmdesát procent českých zákazníků přiznává, že chce hlavně levné potraviny. Znáte nějaké ‚levné‘ věci, které jsou skutečně špičkové? Buď jedno, nebo druhé,“ řekla velvyslankyně v rozhovoru pro LN.

Přiznala rovněž, že potraviny do Česka dovážejí zejména malé firmy z polského pohraničí a prodávají levněji než velké, seriózní podniky.

„Ministerstvo zemědělství ale každý případ, kdy je objeven problém s kvalitou potravin, zveřejňuje a informaci předá české inspekci. A i čeští partneři mi říkají, že se naše spolupráce zlepšila,“ uvedla Bernatowiczová.

Profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze ale tvrdí, že polské potraviny si negativní pohled do značné míry zasloužily. „Třeba aféra s průmyslovou solí byla dosti vážná. Šlo o velké porušení zákona, sůl byla odpadem z průmyslových syntéz a taková látka se nesmí v potravinách objevit. Mohou v ní být i nebezpečné látky,“ varovala.

Chybějí peníze na kontroly

Polské potraviny jsou podle ní levné, a proto je spotřebitelé kupují. Mívají ale nižší kvalitu, i když ani to prý nelze zevšeobecňovat.

„Třeba masné výrobky mají často nižší obsah masa, také levné tabulkové čokolády, které se jmenují třeba Pochoutka, legislativně nevyhovují názvu čokoláda, neobsahují totiž kakaové máslo. Problém je i v marmeládách, v kuřecím mase či majonéze se občas vyskytují salmonely, v ovoci a zelenině zase rezidua pesticidů,“ uvedla Dostálová. 

Dodala, že problematické je i polské kuřecí, protože se chladí vodou, což je levnější, zatímco to české vzduchem, který přenáší méně bakterií.

Podobný názor zastávají i její kolegové z VŠCHT, profesoři Jana Hajšlová a Vladimír Kocourek. „Polské potraviny v tamních obchodech jsou kvalitní. K nám se však dostávají hlavně ty levné. Nakupují-li řetězce tzv. low-cost, mají potraviny horší kvalitu – levní a malí dodavatelé nemají na to, aby investovali do kontrol. Hlavním důvodem je, že řetězce chtějí mít co nejvyšší marže, proto nakupují co nejlevněji,“ uvedli.

Alena Adámková
  • 19Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz