Dvacetiletý Mikuláš Végh byl Žid. Studium v Brně musel kvůli válce ukončit a vrátil se domů do Košic. Tam mu hrozil kvůli židovskému původu pracovní tábor. Jeho snem však bylo vysokou školu dodělat. A protože během svých studií na Moravě začal sympatizovat s levicovým hnutím, věřil, že v Sovětském svazu se mu to podaří. V roce 1940 se proto rozloučil s rodinou a překročil hranice. Jeho plány skončily ale hned za nimi. „Byl zatčen několik set metrů za hranicemi sovětskými pohraničníky a okamžitě převezen do nejbližší věznice,“ popisuje Jan Dvořák z Ústavu pro studium totalitních režimů. Právě on spolu s kolegy historiky pátral po Mikulášově osudu. Jak pátrání dopadlo?
- V Lidových novinách najdete i rozhovor s Ludevítem Véghem, bratrem zmizelého.
Tvrdí hráči z Oleo Chemical
Policie a žalobci v kauze Oleo Chemical udeřili na „pozoruhodnou“ skupinu podnikatelů a právníků. Největší pozornost se dosud věnovala lobbistovi Ivu Rittigovi a jeho dvorním advokátům Karolíně Babákové a Davidu Michalovi z právní kanceláře MSB Legal. Mezi deseti obviněnými jsou však tvrdí hráči z byznysového světa.
Řeč je o spolumajitelích firmy Oleo Chemical Kamilu Jirounkovi a Michalu Urbánkovi. Jejich podnikatelské kořeny sahají do období divoké privatizace v 90. letech. Jirounek a Urbánek nepěstovali kontakty jen se světem „bílých límečků“ z vedení bank, nýbrž i s temnou oblastí kolem uprchlých podnikatelů, jako je Radovan Krejčíř.
- Příběh tvrdých hráčů z Oleo Chemical najdete v LN.
Co mizí po koleji Yesterday
Skladatel, zpěvák, textař a pianista Petr Skoumal zemřel v neděli ve věku 76 let. Byl skvělým mostem mezi dobou, která věřila na velké melodie, a dobou pozdější, která si je už spíš jen ironicky a nostalgicky připomíná.
Je to pitomý a nepatřičný pocit – psát v minulém čase o někom, kdo byl tak pevně spjatý s dobrou náladou a klidným, uvolněným náhledem na život.
Především díky jeho tvorbě pro děti se dá směle říct, že jeho hudba u nás zasáhla plošně několik generací, včetně té, která teprve dospívá. K nejširšímu publiku nepochybně dolétly dodnes nezestárlé večerníčkové seriály Maxipes Fík (1976) a Bob a Bobek (1979). Ale Skoumal byl renesanční autor s velkolepým skóre písniček a nadhudebním vkusem. Kdyby žil ve svobodnějších poměrech, byl by dost možná hitmakerem. Doba po roce 1968 se svými zákazy ho vytlačila stranou, k „užitné“ scénické hudbě.
- Celý nekrolog najdete v Lidových novinách.