Zrušení monopolu vyplývá z převzetí příslušné evropské poštovní směrnice, poštovního balíčku EU. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) jde o uvolnění poslední třetiny poštovního trhu.
Poslanci dnes odmítli návrh, aby každá poštovní firma musela mít nejméně 3400 poboček. Sama Česká pošta měla v roce 2010 podle svých webových stránek 3385 pošt, a byla by tedy o 15 míst pod navrhovaným limitem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc v reakci na toto rozhodnutí vyčetl poslancům vládní koalice, že nastoupili cestu k rušení poboček pošt v menších sídlech. Se stanovením minimálního počtu poboček nesouhlasil například ministr Kuba s tím, že by pak firmy nemohly pružně reagovat na liberalizovaném trhu.
Není jasné kdo zaplatí ztráty
Poslanci nakonec schválili vládou navrženou podobu řešení tzv. univerzální služby, tedy poskytování základních poštovních služeb na celém území za přiměřenou cenu. Kolem tohoto řešení však panují spory. Vládní předloha počítá s tím, že univerzální službu by v prvních pěti letech po liberalizaci měla poskytovat Česká pošta, ale na případnou ztrátu by se měly v tzv. kompenzačním fondu skládat všechny subjekty podle svého podílu na trhu. Navíc by nevěděly dopředu, kolik mají zaplatit.
Poslanci dnes odmítli návrhy, aby ztrátu mohl hradit stát ze státního rozpočtu. Odmítli také návrh výboru pro veřejnou správu, který navrhoval, aby na ztrátu přispívaly firmy podle toho, jak mezi ně ztrátu rozdělí vláda.
Novela dále uděluje poštovní licenci České poště do konce roku 2017. Takový postup je podle vlády v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení.
