Názory na důležitost potravinové soběstačnosti a její zdravou míru se liší. Nejčastěji se uvádí, že by u důležitých komodit neměla klesnout pod 80 procent.
40 procent vepřového je z dovozu
Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací pocházelo loni z dovozu již zhruba 40 procent vepřového masa snězeného v Česku. Vepřové je přitom v tuzemsku tradičně nejpopulárnějším masem. Se zhruba 40 kilogramy se na průměrné roční spotřebě masa na hlavu podílí téměř z poloviny. Ještě v roce 2000 bylo Česko ve vepřovém soběstačné téměř ze sta procent.
ČTĚTE TAKÉ: |
U drůbežího masa byla loni česká soběstačnost pod 80 procenty. Stát není zcela soběstačný ani u vajec, kde podíl dovozu na spotřebě činil kolem 12 procent a letos se v důsledku evropské směrnice upravující chov nosnic import patrně dále zvýší.
Produkce hovězího je o pětinu vyšší než spotřeba
Naopak soběstačná je Česká republika u hovězího masa, kde je tuzemská produkce o pětinu vyšší než spotřeba. Jak však upozorňují odborníci, Češi v konzumaci hovězího výrazně zaostávají za evropským průměrem. Vyšší než domácí spotřeba je také produkce mléka. Čeští zemědělci nezřídka prodávají surovinu do příhraničních mlékáren zejména v Německu, kde za mléko dostanou více peněz než od domácích mlékařů. Do Česka se pak naopak dovážejí hlavně zpracované výrobky. Z dovozu podle mlékařů pochází například již více než 40 procent sýrů.
Co se týče rostlinných komodit, nejvíce je Česko závislé na dovozech zeleniny. Téměř dvě třetiny jí pocházejí ze zahraničí. Dováží se také zhruba čtvrtina ovoce mírného pásma a kolem 15 procent brambor. Naopak přebytková je bilance státu u obilovin, ale také řepky a cukrovky.
Stát by se měl soustředit na strategické sektory, zní z ministerstva
Pokles soběstačnosti u řady základních komodit pod 80 procent není podle ministerstva zemědělství v současné době nebezpečný. Ministerstvo jej přesto nepovažuje za optimální. "V minulých letech i v současnosti proto usiluje v rámci domácích a unijních pravidel o směrování a nalezení co největšího množství dostupných prostředků vhodným způsobem do sektorů postižených výrazným poklesem soběstačnosti," řekla ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Kateřina Böhmová. Stát by ale podle ní neměl za každou cenu dotovat sektory, kde nebude zemědělství ani s podporami konkurenceschopné, ale vybrat strategické sektory, jejichž podpora má smysl.
Agrární komora: Potravinová soběstačnost bude stále důležitější
Různý pohled na problematiku potravinové soběstačnosti mají jednotlivé agrární organizace. Například Agrární komora dlouhodobě upozorňuje na to, že potravinová soběstačnost státu bude s rostoucí světovou populací a možnými nečekanými událostmi stále důležitější, podobně jako soběstačnost energetická. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pak upozornil, že udržování soběstačnosti v EU ani v USA navzdory všem proklamacím nepodléhá jen neviditelné ruce trhu. Většina vyspělých zemí i za postupu globalizace dává přednost podpoře vlastního zemědělství před závislostí na dovozech.
Oproti tomu Asociace soukromého zemědělství, která v oblasti ekonomiky inklinuje k liberálním názorům, má na věc jiný pohled a úlohu státu vidí jinde. "Stát by se měl a musí starat o zajištění dobrých podmínek v oblasti půdy a vody v krajině," řekl předseda asociace Josef Stehlík. Stát podle něj by měl nastavit takové podmínky, aby půda nebyla devastována špatným hospodařením.
V žebříčku potravinové soběstačnosti jsme v rámci EU v první polovině
Ve srovnání s ostatními zeměmi Unie si na tom, co se týče soběstačnosti, nestojí Česko až tak špatně a pohybuje se v první polovině pomyslného žebříčku. Plně soběstačná v hlavních vybraných komoditách je v Evropské unii pouze Francie a s výjimkou vína také Polsko. Vysokou míru soběstačnosti si udržuje Německo, Rakousko a Belgie. Naopak soběstačný v žádné ze sledovaných komodit není Kypr. Hůře než Česko na tom však jsou například Itálie, Velká Británie a Švédsko.
Schodek zahraničního obchodu Česka s potravinami se v letech 2000 až 2011 více než zdvojnásobil a loni dosáhl 37 miliard korun. Rekordní záporné saldo 40 miliard korun vykázal zahraniční obchod s potravinami v roce 2010.
