Českou metropoli v každoročně zveřejňované statistice předstihly jen německý Hamburk, nizozemský Groningen, belgický Brusel, lucemburská metropole Lucemburk a takzvaný vnitřní Londýn, který je suverénně nejbohatším regionem evropské sedmadvacítky. Jeho HDP v přepočtu na obyvatele dosahuje 343 procent unijního průměru.
Stoupající Bratislava
Do první desítky nejbohatších regionů se ze střední a východní Evropy se dostala kromě Prahy ještě Bratislava se 167 procenty průměru, patří jí celkově deváté místo. Hlavní města Česka i Slovenska za sebou nechaly celou řadu významných evropských metropolí.
Praha je tak například bohatší než francouzský region Ile de France, kam patří Paříž a její okolí. Bratislava dokonce "předběhla" jen několik desítek kilometrů vzdálenou Vídeň, kde přepočet HDP na obyvatele činí 163 procent unijního průměru.
Deset nejbohatších regionů Evropské unie
|
Pozici Prahy i Bratislavy nicméně mohou značně ovlivňovat obyvatelé, kteří do české i slovenské metropole dojíždějí z okolí, což ovšem platí pro řadu regionů Evropy. U Prahy se to týká především Středočeského kraje, který je se 74 procenty průměru EU druhý nejbohatší v Česku, ale jeho pozici sráží právě každodenní odliv obyvatel dojíždějících za prací do metropole.
Stejný případ platí i pro nejbohatší vnitřní Londýn, kde se nachází městská část City, tedy jedno z největších finančních center světa. Z velkého přílivu těží i druhý Lucemburk, přičemž do malého velkovévodství, které má zhruba 500.000 obyvatel, každý den z okolních zemí dojíždí za prací asi 100.000 lidí.
Na opačném konci pomyslného žebříčku se nacházejí především rumunské a bulharské regiony, ale nechybí ani několik polských či maďarských. Vůbec nejchudší je bulharský Severozapaden, jeho HDP na obyvatele činí 28 procent průměru EU. V Česku je nejchudším regionem Severozápad, který zahrnuje Karlovarský a Ústecký kraj, s 62 procenty unijního průměru.
