Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Praha se vrací do éry obřích projektů. Nové radní čeká metro D i okruh

Evropa

  6:00
PRAHA - Naposledy začala nějaká velká stavební akce v Praze za rozporuplné éry primátora Pavla Béma. Ať to byl tunel Blanka či pokračování metra do Letňan a Motola. Novou radu města však další velké budování nemine – tedy pokud politici dokážou splnit své sliby o metru či Pražském okruhu.

Stanice metra D v Krči. foto: METROPROJEKT Praha a.s.

Poslední čtyři roky byly dokončovací. Pražské vlády pod vedením Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (TOP 09) řešily hlavně to, jak zaplatit čtyři nové stanice metra A a tunelový komplex Blanka.

Na budoucí radní však už dopadnou nové obří výzvy v součtu za desítky miliard korun, na které podle dřívějších harmonogramů dozrál čas. A o nichž politici mluvili v době kampaní jako o nezbytnostech pro další rozvoj hlavního města.

Lidovky.cz vám přináší reálný obraz chystaných staveb.

Metro D

Dopravním projektem, který je ve svých přípravách nejdál, je nová linka metra, s označením D. Pozitivní je hlavně skutečnost, že stavba v celkové hodnotě 60 miliard korun už má platné územní rozhodnutí. Úředníci města tedy můžou začít s výkupy pozemků.

Optimistická varianta hovoří o zahájení stavby do roku 2017. Dřívější prohlášení politiků o tom, že stavba naváže rovnou na dokončení metra A do Motola, se ukázala jako lichá.

Vizualizace stanice metra D - Náměstí bratří Synků
Stanice metra D v Krči.
Vizualizace stanice metra D - Náměstí Míru
Vizualizace stanice metra D - Olbrachtova

„To reálné není. Je nutné udělat celou řadu přípravných prací, už nyní se na déčku velmi tvrdě pracuje. Je třeba vykoupit pozemky, uzavřít smlouvy s účastníky stavebního řízení. Připravujeme také dokumentaci pro výběrové řízení na zhotovitele,“ vypočítává ředitel pražského dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.

Největším problémem trati, která má odlehčit dopravě ve velkých sídlištích na jihovýchodě Prahy, jsou peníze. Trasa vedoucí z Písnice na stanici Náměstí Míru bude závislá na pomoci státní kasy, hlavní město ji samo neutáhne. První úsek Písnice – Pankrác má vyjít na téměř 30 miliard korun a z dopravního fondu EU je možné získat jen pět miliard.

Pomoc státu – týden před volbami – opatrně přislíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Tady je třeba hledat možnosti, jak stavbu podpořit z fondu dopravy nebo prostředků z Evropské unie,“ řekl předseda vlády.

Pražský okruh, úsek Běchovice - D1

Zatím poslední úsek vnějšího silničního okruhu Prahy otvíral v roce 2010 na konci svého mandátu primátor Pavel Bém s tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou.

Silnice vedoucí ze Slivence do Vestce dodnes na pokračování čeká. To by výrazně pomohlo nejen řidičům, kteří chtějí přejet z hradecké dálnice na D1, ale i obyvatelům pražského Spořilova,jimž kvůli chybějícímu spojení kolem domů proudí tisíce kamionů denně.

PSALI JSME:

Stavba se nyní nachází ve fázi územního rozhodnutí, bez něhož nemůže Ředitelství silnic a dálnic začít vykupovat pozemky.

Pražský okruh, který je dálniční stavbou, tedy platí stát, její úřední schválení pak mají nyní na starosti lidé z magistrátu.

Nově otevřený Pražský okruh a jeho přilehlé komunikace

Dřívější přípravu už před třemi lety přibrzdil verdikt Nejvyššího správního soudu, který zrušil zásady územního rozvoje. Úředníci totiž podle něj dostatečně nezohlednili vliv stavby na obyvatele žijící v okolí budoucího okruhu.

Zatím poslední termín, který padl na Ředitelství silnic a dálnic, bylo zahájení prací v roce 2018 a dokončení nejdřív o dva roky později. Odhadovaná cena dvanáctikilometrového úseku je 6,4 miliardy korun.

Rychlodráha na letiště

Sliby týkající se takzvané rychlodráhy na letiště mají už víc než dvacetiletou historii. Trať na Kladno s odbočkou k ruzyňským ranvejím měla cestujícím sloužit už téměř rok. Problémem je hlavně odhadovaná cena, která se kvůli tunelové části železnice blíží k třiceti miliardám korun.

I nyní se trať vedoucí z pražského Masarykova nádraží v centru metropole stala politickým tématem. A to zcela logicky, kvalitní doprava na letiště má zvýšit atraktivitu Prahy pro turisty a pochopitelně taky zlepšit pohodlí jejích obyvatel, kteří se chystají k odletu a nechtějí využít autobus či taxi.

Vizualizace estakády Bubny - Výstaviště na plánované rychlodráze Praha - Kladno

„Je důležité, abychom zrekonstruovali trať mezi Prahou a Kladnem s tím, že na této trase se nachází pražské letiště. Je nutné vybudovat rychlé, ekologické a důstojné propojení,“ pronesl premiér Sobotka před volbami, když mluvil o státní pomoci velkým pražským stavbám, které mají sloužit i zbytku republiky.

Jenže Sobotkův ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) v podstatě neuvažuje o tom, že by rychlé vlakové spojení platil stát. Peníze by podle ministra měl přinést soukromý investor, který by také trať následně provozoval. Vzhledem k základním nejasnostem není možné odhadnout, kdy by mohla – a zda vůbec – rychlodráha začít vznikat.

Určitou alternativu naznačil před volbami končící primátor Tomáš Hudeček, který navrhl, že by zatím mohla začít stavba levnější části z Veleslavína na letiště, která nevede tunely. Tento úsek by vyšel zhruba na osm miliard korun, ovšem ztrácí výhodu, že by lidé mohli na letiště směřovat z centra Prahy, tedy z Masarykova nádraží.

Blanka 2

Projekt s nepřesným označením Blanka 2 je logickým pokračováním vnitřního okruhu hlavního města. V rámci předvolebních debat a prohlášení zůstala stavba poněkud ve stínu, ale její důležitost pro dopravu v Praze je obrovská.

Stávající Městský okruh totiž po dokončení tunelového komplexu Blanka skončí v Troji a veškerá auta z ní „vypadnou“ na ulice V Holešovičkách a Povltavská. Další pokračování vnitřního silničního prstence (Pražský okruh, o němž hovoříme v dřívější části textu, je vnějším okruhem – pozn. redakce) před Libeň k Jižní spojce je tak neméně důležitý.

Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014.

Pětikilometrový úsek má ale opět vést z větší části pod zemí, což stavbu pochopitelně prodraží. Odhady hovoří zhruba o 17 miliardách korun. Hotové je projednání EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Nyní se pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí.

„Vše je samozřejmě odvislé od finančních možností města. V tomto předvolebním čase to bude bráno jako politické prohlášení, ale když od toho odhlédnu, cílem je zahájit pokračování okruhu nejpozději v roce 2018,“ prohlásil v rozhovoru pro Lidovky.cz končící pražský radní pro dopravu Jiří Nouza (TOP 09).

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!