Ukazují to studie, které vydávají renomované poradenské firmy nebo ekologické organizace, ale i praxe. Například v Polsku bude dálnici z Lodže do Varšavy stavět čínské konsorcium COVEC, které nabídlo vybudovat padesát kilometrů dálnice za poloviční cenu oproti odhadu polského ředitelství silnic a dálnic.
Poláci tak budou stavět v přepočtu za průměrně 150 milionů korun za kilometr, což je o třicet milionů méně než nejlevnější úseky české D11.
Číňané by se mohli účastnit výběrových řízení i v Česku, pokud podají nabídku. "Klidně se mohou přihlásit do tendrů. Pokud ale mám správné informace, nikdo takový zatím zájem neprojevil," řekl LN mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Problém v účasti podobné firmy jako COVEC nevidí ani mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Upozorňuje, že se zahraniční dodavatel může přihlásit do soutěže, pokud splní kvalifikační požadavky.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)Příjmy SFDI (v miliardách korun) |
Výběrové řízení je podle ní otevřené všem zájemcům o zakázku.
V praxi zatím největší dálniční a silniční zakázky vyhrávají jen čtyři firmy - český Metrostav, švédská Skanska, rakouský Strabag a francouzská Eurovia (dříve Stavby silnic a železnic).
U velkých zakázek pak do tendru vstupují ve sdružení, o zakázku se tak ucházejí například jen dva uchazeči. To dlouhodobě kritizuje Transparency International. "Klíčovým problémem je kartelizace velkých zakázek, čemuž zadavatel vychází vstříc tím, že naráz zadává příliš velké úseky," řekl ředitel organizace David Ondračka.
Stát navíc většinu silnic staví dráže, než předpokládal při zadávání zakázky. Konečná cena, za kterou vítězná společnost získá kontrakt, bývá o deset i více procent vyšší, než státem předpokládaná. To, že nízký počet soutěžitelů zakázku prodražuje, dokládá i loňská studie Vysoké školy ekonomické.
"S růstem počtu dodavatelů, otevřeností soutěže a eliminací subjektivně hodnocených kritérií klesá konečná cena," uvedl ve studii její autor Jan Pavel z VŠE. Každý další soutěžitel sníží podle studie cenu zakázky o 4,4 procenta.
Drahou infrastrukturu kritizuje i vládní NERV. Ve své závěrečné zprávě upozornil na to, že výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz.
Infrastruktura v Česku stojí o 62 procent více než obytné stavby, v Německu a Itálii je přitom levnější. Důvodem je podle NERVu korupce, nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, měkká rozpočtová omezení státu a intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů.
Alespoň je znervóznit
Mezi opatřeními, která NERV doporučuje, je například ochrana oznamovatelů korupčních praktik, takzvaných "whistleblowerů".
O tom, že by tato praktika firmy minimálně znervóznila, je přesvědčen i Ondračka z Transparency International.
"Rozšířit takzvaný leniency program z cenových kartelů i na zakázky by do kartelových dohod vneslo určitou míru nejistoty -firmy by se obávaly, že někdo povolí a celou věc ,práskne‘," uvedl Ondračka.
