Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Přehled: jaké na vás v Německu čekají platy?

Ekonomika

  7:10
PRAHA - Češi jsou známí spíše jako ti, kteří se za prací neradi stěhují. Poslední vývoj ale ukazuje, že zájem o práci v zahraničí roste.

Německo, peníze foto: Shutterstock

"V souvislosti s otevřením trhů práce v sousedních zemích jsme zaznamenali zvýšený zájem o služby EURES nejen v příhraničních regionech, ale ve všech krajích Česka. Zájem o Rakousko a Německo je v těchto dnech opravdu značný, jedná se o více než dvojnásobek počtu dotazů na práci a životní podmínky v těchto státech ve srovnání s loňským rokem," uvedl Miroslav Chytil, manažer EURES, Evropské služby zaměstnanosti.

Rostoucí zájem o zaměstnání v zahraničí pak hlásí také úřady práce v německém příhraničí. "Od začátku letošního roku a především pak hodně od března se zesílil zájem ze strany českých uchazečů o informace o práci," uvedla Iris Hoffmannová, mluvčí úřadu práce v saské Pirně.

Statisíce volných míst
Přitom podmínky při hledání práce jsou nyní u západních sousedů velmi slibné. Například německé podniky v současné době hledají podle Německého sněmu obchodních a průmyslových komor zhruba 400 tisíc odborníků.

Infografika - klikněte pro plné zobrazení

prace1

Podobně jako v Česku jsou mezi nejžádanějšími pozicemi nejrůznější technické obory a řemeslníci. "Zájem o české odborníky potvrzují dotazy, které německé firmy směřují na Českoněmeckou obchodní a průmyslovou komoru (ČNOPK). Tyto dotazy se vztahují především na kvalifikované pracovníky ve stavebnictví, řemeslníky a zdravotnický personál," uvedl mluvčí ČNOPK Hannes Lachmann.

Velmi dobré vyhlídky jsou také v oblasti cestovního ruchu, gastronomie a hotelnictví. "Poptávka po kvalifikovaných i pomocných profesích je skutečně velká. Důvodem je méně lidí, kteří mají toto vyučení a také špatné platové podmínky," zdůraznil Guido Zeitler z odborového svazu NGG, který zastupuje oblast gastronomie.

Podobně v Rakousku chybí v hotelových službách zhruba 3700 sezonních zaměstnanců. Jenže je otázka, jestli budou lidé z Česka a dalších zemí ochotni tam jít pracovat. Například v Německu totiž minimální mzda v gastronomii začíná zhruba na 170 korunách za hodinu. K vyššímu příjmu se ale vážou také vyšší životní náklady.

Kromě toho je trvale velká poptávka po zaměstnancích v oblasti zdravotnictví a pečovatelských služeb. Vzhledem ke stárnutí populace rychle roste počet míst v těchto oborech.

Například v Rakousku bude do deseti let chybět přes devět tisíc zaměstnanců v pečovatelských službách. "Aktuálně máme 200 volných míst. Potřeba pečovatelského personálu je již nyní velká a stále roste," sdělil pro LN prezident rakouské organizace Hilfwerk Othmar Karas. Nástupní platy pro pomocný zdravotnický personál začínají v Rakousku zhruba na 40 tisících korunách.

Především v posledních týdnech roste aktivita přímo německých a rakouských firem, které hledají nové zaměstnance. "Zájem německých (saských) podnikatelů o zaměstnávání pracovníků z Česka v tomto roce s ohledem na otevření německého trhu práce výrazně vzrostl. Zejména podniky v bezprostřední blízkosti česko-saské hranice se snaží využít pracovní síly z ČR," řekla Martina Divišová z Průmyslové a obchodní komory v saském Chemnitzu.

prace2

Velký zájem o české zaměstnance mají například obchodníci v Drážďanech. "Je zde určitě trh pro Čechy, každopádně v maloobchodě, protože Češi jsou pro obchodníky důležitou cílovou skupinou.

Přichází sem na nákupy pravidelně a obchody jistě budou chtít využívat nové možnosti a Čechy zaměstnávat," sdělil Eberhard Lucas, obchodní ředitel Svazu obchodu Sasko. Zástupci úřadů práce i jednotlivých firem upozorňují, že je pro ně velmi důležité, aby uchazeči o práci ovládali alespoň na komunikativní úrovni němčinu.

Nikdo dosud nedokáže přesně odhadnout, jak velký bude zájem o zaměstnání v nově otevřených zemích. Podle odhadů německé Spolkové agentury práce by se mohlo jednat až o 140 tisíc lidí ročně. Rakousko předpokládá až 16 tisíc lidí každý rok. Dnes zde již pracuje zhruba pět tisíc Čechů, v sousedním Německu je to bezmála třikrát tolik.

Obavy z levné konkurence z východu
Přesto němečtí i rakouští přední politici i zástupci obchodních komor uvádějí, že otevření svých trhů vnímají jako šanci. Podle spolkové ministryně práce Ursuly von der Leyen přináší první květen pro Německo více výhod než nevýhod a je šancí, jak obsadit například prázdná učňovská místa v různých řemeslných oborech.

Obavy by podle šéfa Spolkové agentury práce mohly být jen v okolí hranic s východními sousedy Německa. "V příhraničních regionech s Polskem a Českem se musí němečtí zaměstnanci připravit na silnější konkurenci," řekl šéf Spolkové agentury práce Frank-Juergen Weise. Výrazně negativně hodnotí otevření trhu práce jen rakouská pravicová strana FPÖ. Zatímco firmy, zaměstnavatelské svazy a politici radostně volají po šancích, které otevření trhu práce pro jejich zemi skýtá, běžní občané často tak růžové brýle nemají.

Například podle výzkumu lineckého Market-Institutu se téměř polovina Rakušanů obává, že kvůli otevření pracovního trhu dojde k poklesu mezd a že se také zhorší celková situace na tamním pracovním trhu. Přitom 17 procent dotázaných se přímo obává ztráty vlastní práce. Největší obavy ale mají Rakušané z rostoucí kriminality – téměř dvě třetiny lidí předpokládají, že po otevření trhu práce kriminalita v Rakousku vzroste, píše deník Die Presse.

Infografika - klikněte pro plné zobrazení

prace3

Také německé odbory varují před prvním květnem. Především v Německu, kde není ve všech oborech dosud zavedena minimální mzda anebo se liší podle oborů, hlasitě odboráři upozorňují na možný mzdový dumping. "Obáváme se nového závodu o nižší mzdy v oborech, kde jsou zaměstnáni především málo kvalifikovaní pracovníci. Jedná se například o gastronomii a hotelnictví, služby v domácnostech nebo dopravní služby," uvedl mluvčí německého odborového svazu ver.di Christoph Schmitz.

Společně s dalšími odbory dál lobbují za zavedení plošné minimální mzdy v Německu, která by podle svazu ver.di měla být v přepočtu zhruba 205 korun za hodinu. Ačkoli se masový přesun lidí z nových zemí zatím nepředpokládá, připravuje se především Rakousku na novou situaci důkladně. Přijali přísná pravidla pro dodržování minimálních mezd v jednotlivých oborech v obavách před mzdovým dumpingem. Pokud bude některý zaměstnavatel vyplácet méně peněz svým zaměstnancům z východní Evropy, než kolik by měl podle kolektivních smluv a kolik berou na stejné pozici Rakušané, tak mu hrozí vysoké pokuty v řádech desítek tisíc eur.

Čeští řemeslníci a stavební firmy se chystají za hranice Otevření trhu práce a volný pohyb služeb vítají české firmy, především z oboru stavebnictví. Od pondělí se totiž mohou ucházet v Německu i Rakousku o veřejné zakázky a mohou zde při své práci nasadit vlastní české zaměstnance. Rychle přibývá těch, kteří chtějí využít šancí na sousedních trzích. Jsou mezi nimi sice i velké podniky jako je například Metrostav, ale ve většině se jedná zejména o menší stavební firmy a řemeslníky.

"S dotazy ohledně činnosti v Německu se na nás v poslední době častěji obrací především české firmy z oblasti stavebnictví a řemeslníci různých specializací. Německé firmy se zpravidla neptají na velké firmy, zajímají se spíše o možnosti spolupráce s malými a středními podniky a živnostníky z České republiky," vysvětluje Hannes Lachmann.

Vyšší zájem o informace mezi drobnými řemeslníky, jak se mohou dostat na německý a rakouský trh, potvrzují také Jednotná kontaktní centra živnostenských úřadů. "Hodně se to týká právě stavebnictví. Ostatní obory jsou zastoupeny mezi tazateli méně," řekl Jarmila Komárová z Plzeňského živnostenského úřadu.

Podobně také Hospodářská komora ČR hlásí rostoucí poptávku. "Zaznamenala nárůst zájmu podnikatelů o informace k novým možnostem působit na rakouském či německém trhu," uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Petr Kopáček.

Reakce zástupců stavebních firem v sousedních regionech přiznávají, že čekají vyšší konkurenci. "Sice nečekáme žádný masivní dopad, ale jistě po prvním květnu zesílí konkurence ve stavebnictví," očekává Robert Momberg ze Saského svazu stavebního průmyslu. České firmy budou nejspíše levnější a proti německýcm či rakouským podnikům budou mít vyšší šance na získávání zakázek.

Velké podniky chtějí české subdodavatele
Na druhou stranu velké stavební firmy doufají, že akutní nedostatek řemeslníků a dalších pracovních sil nahradí prostřednictvím subdodavatelů z východu. "Hledání vhodných subdodavatelů ve stavebnictví je dnes téma u našich členských podniků," potvrzuje Maike Muellerová-Klierová z Průmyslové a obchodní komory v Norimberku.

Nedostatek technických a odborných sil tak pozměňuje i pohled firem na konkurenci z východu. "Ještě v loňském roce signalizovaly německé firmy strach z otevření trhu a očekávaly příliv Čechů. Ale realita je trošku jiná a dnes nás kontaktují německé firmy s požadavky na kvalifikované pracovníky," upozornila Iva Čerňanská, ředitelka hospodářské komory Most.

Podle aktuálních prognóz německého institutu Ifo má letos německá ekonomika růst a hrubý domácí produkt má stoupnout o 2,4 procenta. Zároveň mají vznikat tisíce nových pracovních míst.