Lidé přitom jako obvykle nadávali na silničáře. Co na tom, že ve sněhové vánici jednoduše není možné silnici ošetřit, ani kdyby sypači jezdili v minutových intervalech. O tom ale nechci psát – to je kolorit každého začátku zimy.
Když jsem tento první opravdu zasněžený víkend pozoroval řidiče a jejich počínání, nestačil jsem se divit. Zdálo se mi, že lidé snad vůbec neumějí řídit svá auta. Objevil jsem dvě možné problémové skupiny.
V první jsou viditelně ti méně zkušení, kteří se za volantem s nástrahami zimy snažili vypořádat snad poprvé v životě. Tato auta často s vynikajícími zimními pneumatikami jezdí až nesmyslně pomalu, často rychlostí chůze. Tím samozřejmě vyvolávají stresové situace a nervozitu.
Druhá skupina jsou řidiči, u kterých se mi zdá, že jezdí doslova jako by se nechumelilo – jako v létě za sucha. Často se potom diví, že najednou před zatáčkou nestihli dobrzdit a sjeli ze silnice (oni v tom jsou ale nevinně, mohou za to přeci silničáři).
V zimě je potřeba poněkud upravit zvyklosti za volantem. Neříkám tím automaticky zpomalovat, ale více předvídat, sledovat dění před sebou a s předstihem reagovat. Je potřeba důkladněji číst povrch silnice a předpokládat, že za každou zatáčkou se může přilnavost asfaltu dramaticky změnit.
Nespoléhejte se také na všemožné elektronické systémy podvozků. Kde není adheze, tam ani supermoderní ESP či ABS nepomůže. Jednoduše řečeno, nejen vaše auto potřebuje zimní pneumatiky, ale také řidičský styl je potřeba přepnout do zimního režimu.
