„Vliv prezidenta je pramalý. V zásadě žádný, a to je správně a dobře,“ říká analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Je to vidět i na tom, jak se ve vyspělých zemích, a to včetně USA, kde jsou pravomoci prezidenta poměrně široké, vyvíjejí finanční trhy. Vůbec nereagují,“ dodal. Podle Pikory je to i signál, že naše ekonomika je vyspělá a politici ovlivňují byznys jen velmi málo, ačkoli se snaží vzájemně obviňovat ze zdražování či naopak se chválit za ekonomický růst.
Prezident ještě před dvěma lety mohl na návrh vlády jmenovat a odvolávat vedení Komise pro cenné papíry, která vykonávala dohled nad kapitálovým trhem. Ten je nyní po sloučení dozoru nad kapitálovým trhem s bankovním dohledem ČNB plně v kompetenci centrální banky.
Jmenování členů její bankovní rady považuje za nejvýznamnější pravomoc prezidenta makroekonomický analytik ČSOB Tomáš Sedláček. „ČNB se spolupodílí na tvorbě hospodářské politiky. Je vidět, jak změna v bankovní radě ovlivnila zaměření banky k euru,“ řekl LN Sedláček. „Velmi silná je ale neformální role prezidenta. Může být smírčí osobou, nebo naopak tím, kdo rozehrává nějaké problémy, může komentovat jednotlivé zákony,“ dodal Sedláček. Volba prezidenta podle něj nebude mít na trh vliv. „Jiné by to bylo, kdyby byl kandidát extremista a měl třeba silnou znárodňovací rétoriku,“ řekl Sedláček.
Ani šéf Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach se nedomnívá, že by přímý vliv prezidenta na ekonomiku byl nějak velký. „Jeho názory mají váhu, může tedy ovlivnit v delším časovém horizontu politické nálady v zemi,“ řekl LN Mach.
