Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přežije euro? Klíčové rozhodnutí se blíží

Ekonomika

  7:02
PRAHA - Evropskou ekonomiku čeká „ostrý“ start do nového roku. Již v jeho prvních dnech začne Evropská unie a zejména 17 členských států eurozóny svádět nový boj o záchranu eura. Tento úkol si jako prioritu vytyčilo i Dánsko, které je novou předsednickou zemí Evropské unie.
Krize eura - ilustrační foto

Krize eura - ilustrační foto foto: Reuters

Důležitý bude již druhý lednový týden, kdy si Itálie a Španělsko půjdou pro peníze na trh. Úspěch těchto velkých zemí ovlivní osud celé eurozóny. Od investorů si potřebují půjčit velké sumy peněz. Zdali se jim to podaří a za jakých podmínek, do značné míry předurčí další vývoj v eurozóně.

ČTĚTE TAKÉ:

Budou-li španělské a hlavně italské dluhopisové emise úspěšné a úroky dluhopisů poklesnou, napětí způsobené dluhovou krizí může klesnout. Zadlužené státy by získaly více času na zavádění reforem a snižování svých deficitů, Evropská centrální banka by získala další prostor k podpoře bankovního systému. Potíže by nastaly v situaci, kdy by Španělé a Italové museli za dluhopisy zaplatit vysoké úroky.

Zesílily by obavy, že státy nebudou schopny své dluhy ufinancovat a že více z nich skončí bankrotem. Ten by samozřejmě ochromil i řadu bank. Protože rok 2012 bude z pohledu evropské ekonomiky depresivní, neboli růst ekonomiky zpomalí, státy budou mít méně peněz na případnou záchranu bank. Katastrofické scénáře pak věští i možný rozpad celé eurozóny.

Itálie udá směr
Barometrem pro vývoj v eurozóně bude přístup investorů k Itálii, tedy jestli jí budou ochotni půjčovat peníze za přiměřeně vysoké úroky. Na rozdíl od periferních ekonomik Řecka, Irska či Portugalska představuje Itálie třetí největší ekonomiku v EU.

INFOGRAFIKA: Státní dluh zemí eurozóny

Zadlužení zemí eurozóny

Od investorů si letos potřebuje půjčit více než 300 miliard eur, z toho v prvním čtvrtletí 72 miliard eur. První letošní aukci dluhopisů chystá Itálie na 13. ledna.

„Když se Itálii podaří úspěšně prodat dluhopisy, eurozóna, která se nachází na samé hraně propasti, se posune o kýžený krok dozadu. Kdyby Itálie neuspěla, mohla by eurozónu do propasti stáhnout,“ říká Jane Foleyová, analytička Rabobank.

Na rozdíl od periferních ekonomik by totiž eurozóna neměla dostatek peněz na to, aby Itálii mohla půjčovat peníze namísto investorů. Ve svých záchranných fondech má eurozóna kolem 500 miliard eur.

Zesílil by tak tlak na Evropskou centrální banku, aby vydávala společné evropské dluhopisy. Takovému řešení zatím bránilo zejména Německo. Navíc i vedoucí představitelé ECB koncem roku 2011 opakovaně ujišťovali, že nechystají velké nákupy státních dluhopisů zadlužených zemí.

Argumentovali tím, že by došlo k oslabení úsilí o nezbytné strukturální reformy. ECB namísto toho „dolila“ evropským bankám 489 miliard eur, které komerční banky mohou využít k úvěrování podniků i k nákupům státních dluhopisů.

Klíč k záchraně drží ECB
Posílení role ECB je podle evropských ekonomů, které Lidové noviny koncem minulého roku oslovily, klíčem k záchraně eurozóny. „Mělo by být umožněno emitování společných eurobondů a Evropská centrální banka by také měla získat nový mandát, který by jí umožnil stát se věřitelem poslední instance (evropských komerčních bank),“ uvedl Paulo Vila Maior, profesor ekonomie na Univerzitě Fernanda Pessoy v Portu.

Pouhé dolévání peněz do komerčních bank ze strany ECB nestačí, tvrdí Nicolas Veron z bruselského think-tanku Bruegel. „Je nezbytné zavést celoevropské záruky. Zaměřené by měly být na depozita drobných střadatelů, aby se tím eliminovalo nebezpečí tzv. runu na banky (hromadného výběru depozit – pozn. red.).

Státní dluhopisy ohrožených zemí, které jsou v portfoliích bank, by měly být nahrazovány eurodluhopisy, garantovanými celou eurozónou,“ uvedl Veron.

V případě nečinnosti ECB by došlo k bankrotům několika států a kolapsu celé eurozóny, říká analytik makléřské firmy XTB Kamil Boros. „Pokud by v příštím roce nikdo nebyl ochotný půjčit zemím eurozóny, tak 15 ze 17 zemí by bylo přinuceno vyhlásit bankrot,“ řekl Boros. ECB podle něho nakonec přistoupí k tištění nových peněz. Důležitá pro přežití eurozóny bude také celková soudržnost všech zemí EU, zdůraznil profesor Středoevropské univerzity v Budapešti Uwe Puetter. „Bude zapotřebí, aby ti, kdo mohou finančně přispět na záchranu eurozóny, projevili ochotu přispět,“ upozornil.

Ztráty vyplývající z dluhové krize bude muset nést i soukromý sektor, tvrdí profesor John Ryan z britské London School of Economics. „Krize eurozóny je ve své podstatě bitvou o to, kdo bude nakonec zodpovědný za miliardy skutečných a možných ztrát, které utrpí evropské finanční instituce,“ řekl Ryan.

„Optimálním řešením je, aby z dluhů Irska, Řecka a Portugalska byly odepsány pohledávky soukromých věřitelů. Klíčové státy, jako například Německo, by zároveň poskytly finanční podporu svým bankám, aby dluhová restrukturalizace nevyústila v evropskou bankovní krizi.“