Připojištění? To ne, říkají Češi

Z průzkumu vyplynulo, že pouze 24 procent občanů si spoří na důchod v rámci penzijního připojištění a že muži spoří pilněji než ženy. Téměř 14 procentům respondentů pak na penzijní připojištění přispívá jejich zaměstnavatel. Naopak 58 procent lidí se možným přilepšením k budoucí penzi nezabývá vůbec a do fondů penzijního připojištění úspory neukládají. 54 procent respondentů se přiznalo, že ze své čisté mzdy nejsou ochotni investovat do penzijního připojištění ani korunu.

Nejuvědomělejšími občany z hlediska přístupu k úsporám na penzi jsou na Moravě, kde z vlastní vůle spoří skoro 30 procent lidí. Nejlaxnější přístup mají Pražané a obyvatelé středních Čech, kde spoří necelých 20 procent lidí. Pakliže už se Češi rozhodnou do penzijních fondů ukládat část volných peněžních prostředků, výše měsíční platby nejčastěji dosahuje 500 korun. Podle finančních analytiků je přitom taková částka k budoucímu výraznějšímu přilepšení na důchodu zcela nedostatečná.

Pozoruhodný je i postoj jednotlivých věkových skupin k penzijnímu připojištění. Nejpilnější střadatelé (43,6 procent respondentů) jsou ve věku 45-54 let. Naopak lidé ve věku 18-24 let, jejichž budoucí důchody jsou ohroženy nejvíce, si nebezpečí zjevně nepřipouštějí a většina z nich (83,5 procent) nespoří vůbec.

Rozdíly ve spoření na důchod vyplývají podle průzkumu společnosti Median i z politické orientace respondentů.  Největší počet dobrovolných spořitelů (44 procent) je mezi pravicově orientovanými voliči. Naopak příznivci ČSSD tvoří nejpočetnější skupinu (25 procent), které na penzijní připojištění v rámci sociálních benefitů přispívá zaměstnavatel. A voliči KSČM (82,4 procent) spoléhají na v komunismu tradiční státní paternalismus, a připojištění zcela ignorují.