Přísně tajné: strategické zásoby za miliardy

Nákup a obnovu strategických zásob má na starosti úřad s názvem Správa státních hmotných rezerv. Každý rok uzavře obchody za desítky miliard korun.

Například jen loni nakoupil za 6,8 miliardy korun, další obchodní transakce pak dosáhly výše přes 27 miliard korun.

Každý komfort však něco stojí. Na fungování zmíněného úřadu jen letos přispějí daňoví poplatníci částkou téměř dvě miliardy korun, z toho 120 milionů padne na platy a odměny zaměstnanců úřadu.

Přesný seznam i množství skladovaných položek úřad tají. „Seznam položek a jejich orientačních cílových stavů je utajovanou informací stupně vyhrazené. Z toho důvodu vám jejich přehled nemohu poskytnout,“ vysvětluje mluvčí úřadu Irena Široká.

Tajnosti kolem konzerv a oleje

K řadě informací se však lze dostat jinak. Například z výroční zprávy podniku Mero ČR vyplývá, že firma v areálu u středočeské Nelahozevsi skladuje pro stát 980 tisíc tun ropy. To odpovídá spotřebě českých rafinerií za 50 dní provozu. Vedle ropy stát uchovává také statisíce tun benzinu a nafty.

Naopak množství a druhy skladovaných potravin a zemědělských plodin oficiální cestou zjistit nelze. Podle informací LN státní úřad drží rezervy pšenice a dalších druhů obilí, rostlinných olejů, cukru, masa a masových konzerv. 

Odborníci přístup úřadu nechápou. „Pohonné hmoty jsou jistě více strategickou komoditou než zemědělské komodity a potraviny. Logicky tedy není důvod, aby správa tajila údaje o struktuře a objemu skladovaných zemědělských komodit a potravin,“ podivuje se agrární analytik Petr Havel.

Jiné evropské země takové tajnosti nedělají. Státní rezervy zpravidla zahrnují obilí, rýži a cukr. Například Němci skladují navíc i hrách, čočku, kondenzované a sušené mléko. Neuvádějí pouze informaci, kde přesně mají svou „železnou zásobu“ uloženu.

Podle dobře informovaného zdroje LN je hospodaření Správy značně neprůhledné. Úřad disponuje řadou zvláštních účtů a pohyb peněz na nich nikdo nehlídá.

Rezervy potravin či bavlny jsou zbytečné, tvrdí ekonomové

Ekonomové a odborníci na energetickou bezpečnost se shodují, že ropné rezervy jsou v dnešní době nezbytné. Ostatní položky státních rezerv vyvolávají údiv. „To, k čemu nás nevážou mezinárodní úmluvy, nepovažuji za nutné mít v zásobě hmotných rezerv. Vidím smysl u ropy a pohonných hmot, ale u potravin nebo bavlny ne,“ řekl LN ekonom Michal Mejstřík.

Právě s bavlnou je spojen skandál, který vyšel najevo v květnu. Rezervy je třeba obměňovat a u bavlny to platí nejpozději po šesti letech. Jenže úřad „zaspal“ a surovina se ve skladu znehodnotila. Správa rezerv tehdy podle týdeníku Ekonom na špatně načasovaných nákupech a prodeji bavlny prodělala přes půl miliardy korun.