Maximální státní příspěvek nyní činí 150 korun měsíčně a je možné ho získat při ukládání 500 a více korun. Nejmenší podpora od státu je 50 korun při spoření stokoruny. Vláda rozdělila svou důchodovou reformu do tří etap. První obsahuje zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby odvodů z 25 na 35 let. Zákon, který to upravuje, schválila sněmovna. Aby začal platit, musí ho odhlasovat i Senát a podepsat prezident. Druhá etapa se soustředí na financování, fondy a penzijní připojištění. Třetí etapa má umožnit takzvaný opt-out, tedy přesměrování části odvodů do spoření u fondů.
Podle autorů normy by se měla zvýšit minimální měsíční částka, od níž by
bylo možné státní příspěvek získat. Uložená stokoruna by tak k obdržení
peněz od státu už nejspíš neměla stačit. Současně by se měl zvednout i
vklad spojený s maximální státní podporou. Měl by tedy být vyšší než 500
korun. Kolik by ale měl činit, zpráva neupřesňuje.
Průměrně lidé spoří 724 korun
Podle výzkumu z roku 2006 měly penzijní připojištění zhruba dvě pětiny
Čechů a Češek. Tři z deseti lidí si ukládali 500 korun měsíčně. Průměrný
měsíční vklad činil 724 korun. Téměř dvě třetiny klientů s připojištěním si
spořily samy. Příspěvek všem zaměstnancům poskytovala čtvrtina
zaměstnavatelů, dalších asi 18 procent firem ho dávalo jen některým.
Životní pojištění mělo 27 procent pracovníků. Pětina z nich si odkládala
500 korun měsíčně. Na pojištění přispívalo 11 procent zaměstnavatelů všem
zaměstnancům, vybraným pak dalších 14 procent firem.
Na penzi si spořili hlavně lidé s vyšším vzděláním a hrubým příjmem
domácnosti nad 30.000 korun. Penzijní připojištění a životní pojištění měli
podle autorů výzkumu častěji tedy ti, které by případná krize důchodové
soustavy ohrozila méně. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) jsou čeští důchodci "extrémně závislí" na státním systému penzí. Pochází z něj téměř celý jejich příjem. Do budoucna by státní důchod mohl činit asi čtyři
pětiny penzistova příjmu, zbytek by byly naspořené prostředky. K tomuto
stavu by se mohlo dojít asi za dvě desetiletí, míní Nečas.
Na přípravách druhé etapy pracovala skupina zástupců ministerstev financí a
práce, České národní banky a Asociace penzijních fondů ČR. Výsledkem jsou návrhy na úpravy připojištění a přeměnu fondů na penzijní společnosti.
Vláda ministrům práce a financí uložila do konce září vypracovat teze
zákona, který by druhou etapu upravoval. Kabinet by pak normu měl dostat do konce roku.
Podle autorů normy by se měla zvýšit minimální měsíční částka, od níž by
bylo možné státní příspěvek získat. Uložená stokoruna by tak k obdržení
peněz od státu už nejspíš neměla stačit. Současně by se měl zvednout i
vklad spojený s maximální státní podporou. Měl by tedy být vyšší než 500
korun. Kolik by ale měl činit, zpráva neupřesňuje.
Průměrně lidé spoří 724 korun
Podle výzkumu z roku 2006 měly penzijní připojištění zhruba dvě pětiny
Čechů a Češek. Tři z deseti lidí si ukládali 500 korun měsíčně. Průměrný
měsíční vklad činil 724 korun. Téměř dvě třetiny klientů s připojištěním si
spořily samy. Příspěvek všem zaměstnancům poskytovala čtvrtina
zaměstnavatelů, dalších asi 18 procent firem ho dávalo jen některým.
Životní pojištění mělo 27 procent pracovníků. Pětina z nich si odkládala
500 korun měsíčně. Na pojištění přispívalo 11 procent zaměstnavatelů všem
zaměstnancům, vybraným pak dalších 14 procent firem.
Na penzi si spořili hlavně lidé s vyšším vzděláním a hrubým příjmem
domácnosti nad 30.000 korun. Penzijní připojištění a životní pojištění měli
podle autorů výzkumu častěji tedy ti, které by případná krize důchodové
soustavy ohrozila méně. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) jsou čeští důchodci "extrémně závislí" na státním systému penzí. Pochází z něj téměř celý jejich příjem. Do budoucna by státní důchod mohl činit asi čtyři
pětiny penzistova příjmu, zbytek by byly naspořené prostředky. K tomuto
stavu by se mohlo dojít asi za dvě desetiletí, míní Nečas.
Na přípravách druhé etapy pracovala skupina zástupců ministerstev financí a
práce, České národní banky a Asociace penzijních fondů ČR. Výsledkem jsou návrhy na úpravy připojištění a přeměnu fondů na penzijní společnosti.
Vláda ministrům práce a financí uložila do konce září vypracovat teze
zákona, který by druhou etapu upravoval. Kabinet by pak normu měl dostat do konce roku.
