Pokutu musí České dráhy zaplatit nejpozději začátkem června.
Zakázku vyhrála společnost RailWiFi, kterou vytvořili dodavatelé ČD-Telematika a. s. a Simac Technik ČR, a. s. „České dráhy chybovaly, když firmu nevyloučily z další účasti v zadávacím řízení, ačkoliv neprokázala splnění všech stanovených kvalifikačních předpokladů,“ uvedl už dříve předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Kde jsou ráje 'šotoušů'? Jak se dá hodiny zírat na odjezdy vlaků |
Státní dopravce ve výběrovém řízení požadoval, aby uchazeči o zakázku doložili alespoň tři referenční zakázky obdobného charakteru. Konkrétně šlo o dodávku systému internetového připojení v železničních kolejových vozidlech s konstrukční rychlostí přesahující 200 kilometrů v hodině.
Přitom alespoň jedna ze zakázek musela být ve finančním objemu nejméně 20 milionů korun bez DPH.
RailWiFi prokazovala kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele. Z předložené subdodavatelské smlouvy ale nevyplýval závazek k poskytnutí plnění nebo práv, s nimiž mohla vítězná firma disponovat u konkrétní zakázky. To je podle Rafaje v rozporu se zákonem.
Railjety jsou netrakční soupravy (nemají vlastní pohonnou jednotku), soupravu pohání lokomotiva Taurus, kterou si ČD pro pohon jednotek půjčují od rakouských drah. Vlaky mohou jet maximální rychlostí 230 kilometrů v hodině. Kapacita těchto vlaků je 442 míst k sezení.
Z toho dopravce předpokládá šest míst v byznys třídě a dalších 42 sedadel v první třídě. Cestu mezi Prahou a Vídní má souprava ujet za čtyři hodiny a deset minut.