"'Jsme v eurozóně,' slýchají zahraniční investoři v Bratislavě jako jednu z prvních odpovědí, když jde o přednosti investování na Slovensku. V Česku nejen od vypuknutí řecké krize se často slýchá opak: 'Naštěstí tam nejsme,' říká nejen prezident Václav Klaus, který má k evropské integraci a k euru podobný vztah jako příslovečný čert ke kříži," napsal deník. Ani nová česká vláda podle něj nemá ambice euro brzy zavést.
Čtěte více: |
Zatímco v Česku se dosud o přednostech a nevýhodách eura podle Die Presse dohaduje, na Slovensku se žádná skutečná hlasitá debata o pochybnostech o vstupu do eurozóny nekonala. První rozčarování se tam dostavilo až teď, kdy slovenská premiérka řekla, že se musí platit účet za méně odpovědné členy unie.
V "principu pozitivním postoji" obyvatel k euru ale zlom nenastal, uvedl deník. V Česku naopak souhlas s eurem podle průzkumů znatelně poklesl. "Na rozdíl od politické elity existuje mezi českými obyvateli pořád ještě - byť jen těsná - absolutní většina pro přístup k euru," píše Die Presse.
Škodovka prý pláče
Ekonomiky obou zemí jsou si podle listu přitom ve faktorech, které by měly určovat měnovou politiku, skoro tak podobné, že by si je mohl někdo splést.
Oba státy jsou orientované na export a dominuje u nich automobilový sektor, který je zvlášť citlivý na kolísání kurzu. "Ne náhodou to byla právě česká firma Škoda, která na počátku roku naříkala nad vysokými ztrátami příjmů kvůli kolísání kurzu, zatímco sesterská firma Volkswagen Slovakia tím zůstala nedotčena," píše list.
Jde o politiku
List cituje analytiky České spořitelny a Slovenské sporitelne, které jsou obě součástí rakouské Erste Bank. I když je Česko dvakrát tak velké jako Slovensko, na makroekonomické vysvětlení odlišného posouzení předností a nevýhod zavedení eura to podle Michala Mušáka ze Slovenské sporitelne nestačí.
Také podle Martina Lobotky z České spořitelny je za tím spíš politické zvažování. "V Česku činné mezinárodní firmy mají k euru podobné sympatie jako ty na Slovensku. Jsou to především politické elity, které smýšlejí jinak," řekl.
Pro euro mluví to, že by si české firmy ušetřily kolísání kurzu a měnové oslabení. Lobotka uvedl, že ale i přijetí eura je spojeno s náklady. Česká ekonomika roste rychleji než ekonomika eurozóny, na což se dá reagovat zhodnocováním koruny. Slovensko svůj rychlý růst kvůli pevnému spoutání eurem platí zvýšeným rizikem inflace.
V krizi se klesající koruna ukázala jako přednost pro export, kurz vyrovnal padající ceny. Podle Lobotky euro znamená o stupeň menší svobodu v národní hospodářské politice, chrání ale před měnovými spekulacemi. "Je na zvážení, co je víc," řekl listu Lobotka.
