Už je ale opět v plné filmové práci. „Toto léto točíme komedii Tomáše Svobody Manžel na hodinu a ke konci roku začneme s realizací psychologického thrilleru Karla Janáka On, ona a dům,“ říká.
LN: S jakými útrapami se potýká začínající producent?
Stejně jako každý začínající a navíc mladý podnikatel s nedůvěrou ve vaše schopnosti. Pokud nemáte historii filmového producenta, dostatečné konexe a zázemí, tak je velmi obtížné obhájit a prosadit si svůj projekt. V případě pohádky Sedmero krkavců jsem žila dlouho v nejistotě, jestli mám právě s ohledem na své zkušenosti šanci získat například peníze ze Státního fondu kinematografie, nebylo totiž jednoduché obhájit si před členy rady, že uspěju, i když za sebou nemám žádný hotový film. V té době navíc už v projektu byly investovány peníze z jiných zdrojů a film se natočit prostě musel. Snadné pro mne také nebylo překonávat počáteční nedůvěru některých tvůrců a členů štábu ve třiadvacetiletou studentku. Moc mi v tom pomohla důvěra režisérky Alice Nellis.
LN: Co bylo nejobtížnější při přípravách Sedmera krkavců?
Nelehký úkol měl především tým Kateřiny Štefkové, kostýmní výtvarnice, která si za své nasazení nakonec odnesla Českého lva. Kostýmy se šily několik týdnů a připravovaly celkem několik měsíců. Ve výsledku je to ale velmi výrazný prvek celého velmi výpravného filmu.
LN: Jak je v současnosti těžké sehnat peníze na český film?
Mám-li soudit jen ze své zkušenosti, tak je to určitě nelehký úkol. Velmi záleží, jak atraktivní a komerční nebo naopak společensky závažný daný film je. Projektů se chystá mnoho, zdrojů je málo. Je nutné přijít s výrazným projektem.
Na druhou stranu to, že v Česku vůbec finanční podporu vícezrdojově můžete získat, je velká věc. Není běžné, že by každá země měla tak podporovanou produkci. Češi chtějí vyhrát mistrovství světa v hokeji, ale chtějí jít na český film? Kdyby nebylo historie silné české filmové tvorby, byla by dnes podpora možná malá, natočily by se tři koprodukční filmy ročně a nikdo by se tomu dnes možná ani nedivil.
LN: Na téma financování českého filmu jste psala i diplomovou práci. Narazila jste na něco, co teoreticky skvěle funguje, ale prakticky je to úplně naopak?
V teorii celé práce jsem trochu pro zjednodušení rozdělila projekty na čistě komerční a nekomerční. V realitě je ale hrana často velmi tenká. Je například klasická česká pohádka komerční nebo ne? Třeba kdyby TV Prima nevsadila na klasiku Boženy Němcové, neměla by teď pěknou pohádku. Záleželo mnohdy jen na osobním hodnocení a odvaze odpovědných pracovníků oslovených televizí, institucí a koproducentů.
LN: Nakolik je producentská branže provázaná? Komunikujete spolu?
Producentská branže u nás je poměrně úzký okruh lidí. Producenti se dále dělí na televizní, filmové, reklamní a další a podle toho spolupracují. Vzhledem k tomu, že jsem žádnou filmovou školu nevystudovala, tak mi v počátcích realizace pohádky velmi chyběly kontakty na jiné, zkušené i začínající producenty. Neměla jsem se s kým poradit. Velmi si proto vážím toho, že mě za naši společnost Bohemia Motion Pictures Asociace producentů letos přijala za člena.
LN: Jaké máte další plány a v jakém časovém horizontu?
Od loňského roku se věnuji výhradně filmové produkci a distribuci českých a zahraničních filmů. U toho bych prozatím ráda zůstala. Toto léto točíme komedii Tomáše Svobody Manžel na hodinu a ke konci roku začneme s realizací psychologického thrilleru Karla Janáka On, ona a dům. Snažím se vyzkoušet si nejrůznější žánry, nerada bych se upnula čistě jen k jednomu zaměření. V blízké budoucnosti bych určitě velmi ráda postavila na nohy filmový projekt s širším distribučním potenciálem, než je Česká republika.
Článek Ester Honysové Jak jsem financovala český film čtěte v magazínu Index LN. Hlavní téma jeho letního čísla je věnováno filmovému byznysu.
