29. června 2010 12:21 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

První český panelák byl ještě lidský
a komfortní. Letos slaví 55 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
První panelák v Československu stojí v pražských Ďáblicích dosud. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První panelák v Československu stojí v pražských Ďáblicích dosud. |
PRAHA Hradba šedivých paneláků s tisíci byty, obrovských dvanácti i vícepatrových monobloků s mnoha vchody střídaných sem tam věžákem - to je obrázek mnoha sídlišť, především ze 70. a 80. let, přezdívaných někdy "králíkárny". Takto poněkud hanlivě by před 55 lety obyvatelé údajně prvního paneláku v Praze a možná i v Československu svůj dům určitě nenazvali.

Už proto, že třípodlažní panelový dům stojící dodnes v Praze Ďáblicích, do kterého se nastěhovali 1. července 1955, má příjemně lidské rozměry. A platí to i pro rozlohu bytů.

Čtěte více:

První pokusná panelová stavba v ulici U Prefy 771, postavená v roce 1953, má zajímavou historii. Byl pro ni vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval velkorysejší vnitřní prostory.

Stavba prvního panelového domu v Československu v roce 1955.

Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Patentován byl odlehčený stropní panel, při jehož vývoji byla poprvé využita bionika (analogie s vývojem přírodní konstrukce přesličky za 150 milionů let). Novinkou byl také ornamentálně řešený povrch panelu zlepšující jeho technologické vlastnosti.

Výstavba prototypu se jako nová věc potýkala s překážkami. Oponentní posudek statiků tvrdil, že konstrukce je "na hranici lability" a bydlení v domě sestaveném z jednotlivých panelů by nebylo bezpečné. Stavba pokračovala až když tyto názory vyvrátil uznávaný odborník v betonovém stavitelství akademik Stanislav Bechyně a potvrdil původní zkoušky prokazující jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu.

V panelech žije v Česku  tři miliony lidí

V Česku je na 1,2 milionu panelových bytů, v nichž žijí více než tři miliony lidí. Téměř 700.000 panelových domů je starších víc než 35 let a celkovou rekonstrukci potřebuje přes 60 procent bytového fondu.

Paneláky byly původně projektovány pro životnost přibližně 40 let, někteří odborníci však nosným konstrukcím dávají dalších 50 let existence. Rychlá a levná stavba tehdy ale šla na úkor kvality.

Problémem tak bývá špatná tepelná izolace obvodového pláště či střechy, dožití bytových jader a nevyhovující elektroinstalace. Peníze na opravu paneláků především poskytuje Státní fond rozvoje bydlení v rámci programu Panel (úrokové dotace), regeneraci panelových sídlišť podporuje také ministerstvo pro místní rozvoj.

Dům tak nájemníky přivítal až 1. července 1955 (od počátku v něm bydlel i jeho tvůrce Miloslav Wimmer). Oproti pozdějším panelákům se lišil i tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem a s ozdobnou římsou a panely kryla omítka. Svým obyvatelům nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Pro srovnání panelákový byt 3+1 70. let měřil okolo 60 metrů čtverečních.

Kromě několika realizací se ve výstavbě skeletopanelových domů nepokračovalo. Železobetonový skelet byl drahý a chyběla kapacita a technologie k masové výrobě (skelety i panely se vyráběly na místě stavby).

Byly nahrazeny typy G40 a dalšími, které využívaly konstrukce z montovaných panelů. První pětipodlažní dům s označením G40 byl postaven v roce 1953 ve Zlíně. V Praze se první větší sídliště z těchto domů stavělo na Pankráci Na Zelené lišce (1954 až 1955). Paneláky byly tehdy zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami, které se záhy v rámci masové výstavby vytratily.

Paneláky znamenaly v tehdejším socialistickém Československu rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba dokonce skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

Standardizovaná a neosobní panelová sídliště vytvářela celé nové městské čtvrti a výrazně měnila ráz měst (příkladem za všechny může být pražské Jižní Město nebo brněnské Bohunice).

Lidovky.cz, ČTK
  • 15Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz