Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Za rychlodráhu na letiště připlaťme tři miliardy. Jinak ji nepostavíme, říká Ťok

Ekonomika

  6:00
PRAHA - O železniční trati mezi centrem Prahy a letištěm v Ruzyni se mluví tak dlouho, že už mnozí ani nevěří, že se ji někdy podaří postavit. Nyní se zdá, že je jasněji v tom, jak problematickou stavbu naplánovat. V Dejvicích a Střešovicích povede tunelem, což bude o tři miliardy dražší, než kdyby vlaky jezdily na povrchu. Jiná možnost ani není, přiznal ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Rychlodráha na Kladno by měla vést z Masarykova nádraží přes Bubny, Stromovku a Dejvice. Uvažovaná trasa zahrnuje i odbočku na ruzyňské letiště. foto: praha-kladno.cz

Důstojné dopravní spojení na mezinárodní Letiště Václava Havla by mohlo „shořet“ při úředním schvalování stavby. V něm by se proti uvažované povrchové variantě pravděpodobně postavily zasažené městské části a zřejmě také občané, kteří v nich bydlí.

„Bude lepší připlatit tři miliardy za tunelové řešení než riskovat, že by stavba neprošla složitým řízením. Podle mě by nebylo možné tuto variantu prosadit. Chceme vyjít veřejnosti vstříc. Pokud trať povede v tunelu, nebude například území rozdělovat,“ řekl ministr Ťok na konferenci Lidových novin Inovace & Želenice, která se v úterý konala v pražském President Hotel Prague.

Vlivný politik nevzdal svůj eurosen: Dejme Evropanům k narozeninám superjízdenky

Mezi řečníky byl mimo jiné i nový člen představenstva Českých drah Miroslav Kupec, ředitel podpory prodeje ČD Cargo Michal Roh či šéf firmy AŽD Zdeněk Chrdle.

Stavba takzvané rychlodráhy na trase Praha – Kladno s odbočkou na ruzyňské letiště symbolizuje těžkosti při plánování a výstavbě nových železničních tratí v Česku. Více se mluví o vizích než o hotových úsecích, data dokončení se neustále posouvají. V tomto je právě trať na letiště, plánovaná mimo jiné v trase staré Buštěhradské dráhy, v negativním slova smyslu příkladná.

Její rozpočet nyní resort dopravy odhaduje na 22,5 miliardy korun včetně tunelu do Veleslavína, kde by soupravy vyjížděly na povrch. Na tuto dražší variantu ale musí nejprve kývnout poradci z Evropské unie (nazývaní zkratkou JASPERS, tým tvoří odborníci z Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj – pozn. red.), protože větší část peněz na rychlodráhu by měla přitéct z bruselských fondů.

Mapa aktuální situace v přípavě trati Praha - letiště - Kladno.
Rychlodráha na Kladno by měla vést z Masarykova nádraží přes Bubny, Stromovku a...

Nyní se expertům z JASPERS zdá vedení pod povrchem zbytečně drahé. „Na části trasy do Veleslavína se nyní pracuje. Dává nám to prostor dojednat s JASPERS změnu, aby bylo možné financovat i tunelové řešení,“ uvedl ministr Ťok.

Pokud by vše klaplo – nejen peníze Operačního programu Doprava II (2014 – 2020), ale i územní řízení i všechna další povolení – mohlo by být moderní vlakové spojení s letištěm a Kladnem hotové za bezmála osm let, v roce 2024.

Ministr dopravy Dan Ťok na konferenci Lidových novin Inovace & Želenice.

Na české železnici jsou však stavby, které mají v rodných listech ještě více futuristické termíny. S prvními vysokorychlostními tratěmi počítá Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) až v roce 2030. Právě tyto trasy umožňující významně překročit současné české rychlostní maximum 160 kilometrů v hodině byly jedním z klíčových témat úterní železniční konference. Řada jejích účastníků si v duchu začala počítat, kolik jim bude let, až bude nějaké takové spojení hotové.

„Největší šanci má trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany s tunelem pod Krušnými horami, ta by mohla vzniknout nejdříve. Velmi důležité je také spojení mezi Prahou a Mnichovem, kde v současné době není železniční doprava konkurenceschopná,“ vypočítával některé z plánovaných vysokorychlostních tratí šéf SŽDC Pavel Surý.

Stát podepíše smlouvu pro klíčovou část rychlodráhy na pražské letiště

Cílem je nejen efektivní napojení na sousední země, ale i provázaný systém dopravy mezi největšími městy v Česku. Klíčové je svižné cestování mezi metropolí a Brnem. „Cílem je spojení Prahy a všech významných regionálních center do dvou hodin,“ podotkl na konferenci Surý. Do Plzně či Brna by se dalo dojet za hodinu, do Ostravy, ale třeba i do sousední Vídně či Bratislavy zhruba za dvě.

Jenže příští rok v květnu bude teprve hotová studie proveditelnosti, jakýsi jízdní řád, co s vysokorychlostními tratěmi bude dál. Navíc v plánech figuruje i pro „nejnadějnější“ trať do Drážďan rok 2030.

Ministr dopravy Dan Ťok vidí naději v případné změně stavebního zákona, o níž mluvil už v minulosti a kterou se pokusí ještě v rámci svého mandátu prosadit. Rok 2030 označuje s trochou nadsázky za šílený.

„Tyto termíny padají na základě dnešních zkušeností. Chystám velmi výrazné změny ve stavebním zákoně, které by umožnily rychlejší stavění zejména liniových staveb,“ podotkl ministr. Nyní je podle něj důležité přesvědčit německé protějšky, aby stavbu vysokorychlostní tratě přesunuly ze škatulky „potenciální potřeba“ do „naléhavé potřeby“, což by mohlo projekt podle Ťoka významně urychlit.

Autor: