profesor trestního práva Jiří Jelínek
LN Pohledem profesora trestního práva – dopouštěl se David Rath u první instance obstrukcí?
Taktiku obhajoby si vždy stanovuje obžalovaný a jeho obhájce. Nelze tedy panu obviněnému Rathovi obecně vytýkat, že zvolil takový způsob, jaký zvolil. Asi vás překvapilo, že ta obhajoba byla velmi aktivní, a do jisté míry to překvapilo i orgány činné v trestním řízení. Vždy jde ale o spor dvou stran, obžaloby a obhajoby.
Rathova obhajoba, která byla, pokud já mám informace, zákonná, však ukázala na určitá slabá místa současného trestního řádu. Stále se hovoří o obstrukcích obhajoby, ale ty mohly být přeci daleko důraznější v tomto konkrétním případě. Mohl si třeba zvolit deset různých advokátů jako obhájců a trvat na tom, aby se jich všech deset účastnilo vyšetřovacích úkonů a všichni měli možnost pronést závěrečnou řeč a takovým způsobem protahovat kauzu. Jeho způsob obstrukcí se mi zdá ještě jednoduchý.
LN Jaké slabiny trestního řádu se během procesu ukázaly?
Přinesla fotku Rathova soudce spícího u piva. Žena pokutu nedostane |
Tak například se ukazuje, že bude naléhavě žádoucí zakotvit princip zákonného státního zástupce. Podobně jako je zakotven princip zákonného soudce. Odposlechy často nařizuje soudce na druhém konci republiky, na kterého se obrátí s návrhem státní zástupce. Přičemž návrh státního zástupce by měl směřovat k jinému soudu. Skoro to vypadá, že státní zástupce hledá po republice soudce, u kterého by měl větší šance, že jeho návrh bude pozitivně přijat. Chybí nám také stanovení maximálního možného počtu obhájců, které si může obžalovaný zvolit zároveň. Soudce pak musí dát slovo každému. V Německu nebo Polsku to jsou tři, což by stačilo i pro naše poměry. Standardní není také institut spolupracujícího obviněného. Příkladů je víc, hovořím jen namátkou o těch důležitých.
LN Proč není standardní institut spolupracujícího obviněného?
Spolupracující obviněný je polepšený zločinec, který se rozhodl spolupracovat se spravedlností. Naše právní úprava ale zároveň nevylučuje, aby takový spolupracující obviněný figuroval ve více trestních kauzách. Může to být takový spolupracující obviněný – recidivista. Měla by platit zásada „jednou spolupracující obviněný a dost“. V trestním právu existuje sice výjimečná, ale přeci jen možnost upustit od potrestání takového spolupracujícího obviněného. Otázkou je, zda to není příliš benevolentní, zda by přeci jenom neměl být potrestán, třeba i podmíněným trestem.
