Řekové počítají s bankrotemDvě třetiny Řeků jsou přesvědčeny, že se země bankrotu nevyhne navzdory úsporným opatřením. Přes 70 procent Řeků chce ale nadále zachovat euro. Většina Řeků souhlasí s úsporami ve státní sféře. 81 procent občanů schvaluje privatizaci státních podniků. Řečtí občané jsou ale proti zvyšování daní, snižování důchodů a zavádění nových poplatků. |
V letošním roce má rozpočtový deficit činit 8,5 procenta hrubého domácího produktu místo stanovených 7,6 procenta. V příštím roce se má schodek snížit na 6,8 procenta, pro získání pomoci od zahraničních věřitelů má však země snížit deficit až na 6,5 procenta.
Řecká vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o 5,5 procenta a v příštím roce o dvě procenta. To je v souladu s posledním odhadem MMF zveřejněným minulý měsíc. V červenci však vláda čekala, že se země příští rok vrátí k růstu.
Atény upozorňují, že nejsou schopné plnit rozpočtové cíle stanovené EU a MMF kvůli hlubšímu poklesu ekonomiky, než se čekalo. Věřitelé však dodávají, že k neplnění plánu přispívá i to, že Řecko neprosazuje podle programu potřebné strukturální reformy.
Vláda nyní čeká na uvolnění další splátky ze slíbeného záchranného úvěru. Ministr financí o víkendu uvedl, že země určitě již šestou splátku získá. Bez slíbených dalších osmi miliard eur (197,1 miliardy Kč) by se země do několika týdnů ocitla bez peněz.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat 110 miliard eur.
Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.
