Země získala rovněž od věřitelů více času na snížení rozpočtového deficitu, ke kterému se zavázala při získání pomoci. Oznámil to dnes řecký ministr financí Jannis Sturnaras. Podle ministra věřitelé přistoupili k ústupkům ohledně pracovní reformy.
Řecká krizeŘecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond. Úvěr 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) však problémy země nevyřešil a letos dostalo Řecko druhý záchranný balík 130 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům a k ekonomickým reformám. Ty však mají negativní dopad na ekonomiku, která zažívá od konce roku 2008 hlubokou recesi a ke slabému růstu by se měla podle odhadů vrátit nejdříve ve druhé polovině příštího roku. |
Vláda nyní plánuje, že předloží příští týden v parlamentu dva samostatné návrhy zákonů o úsporných škrtech a reformě trhu práce. Další detaily ministr neposkytl.
Podle řeckých médií je ale důvodem rozdělení hlasování o reformách do dvou bloků to, že v otázce pracovního trhu bude minimálně jeden ze dvou koaličních partnerů vládních konzervativců velmi pravděpodobně hlasovat proti. Jestliže ztráta hlasů poslanců Demokratické levice (DIMAR) ještě vládní většinu v parlamentu neohrozí, osud hlasování bude záviset také na rozpoložení socialistů, kteří dotvářejí trojkoalici. Předpokládá se, že o reformním balíku budou řečtí poslanci hlasovat v průběhu příštího týdne.
Podle dosavadních podmínek musí Řecko snížit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2014. Země však chtěla prodloužit tento termín o dva roky, aby zmírnila dopad nového kola úsporných opatření na ekonomiku. Ministr zatím bližší informace k prodloužení termínu neuvedl.
Jednání Řecka se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu trvala dlouho kvůli sporům o další snižování platů a propouštění státních zaměstnanců požadovaných věřiteli. Nová opatření mají v příštích třech letech přinést státnímu rozpočtu 12 miliard eur (téměř 300 miliard Kč) a dohoda je důležitá k tomu, aby věřitelé uvolnili zemi 32 miliard eur ze slíbené pomoci.