Reforma penzí prošla sněmovnou. Lidé si budou spořit sami

První ze zákonů - o důchodovém spoření - se týká individuálního spoření v důchodových fondech spravovaných soukromými penzijními společnostmi, do nichž by lidé převáděli část svých příspěvků státu, které nyní platí do průběžného důchodového systému.

Sněmovna schválila i druhý z trojice zákonů vládní důchodové reformy, který řeší doplňkové penzijní spoření - třetí pilíř důchodového systému. Poslední z trojice norem je souborem 24 navazujících novel souvisejících zákonů.

Zákon nyní dostane k projednání Senát, v němž má většinu levice, která reformu odmítá. Schválený model reformy se ale nelíbí ani opozičním politikům, ani samotným penzijním fondům. Opozice tvrdí, že odvody do penzijních fondů oslabí státní průběžný systém a státu bude v konečném účtování chybět na výplatu důchodů ještě víc peněz.

Sociální demokraté opakovaně prohlašují, že po případném převzetí vlády by možnost vyvádění plateb do fondů zrušili.

Lidé se budou moci podle reformy rozhodnout, zda z pojistného odváděného státu vyvedou tři procenta do penzijních fondů a k nim přidají ještě dvě procenta ze svého. Rozhodnutí bude nevratné.

Výpadek peněz v průběžném penzijním systému chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty. Na konci července na důchodovém účtu chybělo zhruba 23 miliard korun.

Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém.

Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Pojišťovny budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů.

Správní poplatky za vedení účtů mají být podle předlohy odstupňovány podle náročnosti investičních strategií. U fondu státních dluhopisů to budou 0,3 procenta, u konzervativního fondu 0,4 procenta, u vyváženého fondu 0,5 procenta a u dynamického fondu 0,6 procenta.

Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat buď větší míra rizika s vidinou větší míry zisku, nebo menší riziko s větší jistotou.

Budou moci také měnit penzijní společnosti. Po dosažení důchodového věku si lidé budou moci vybrat, jak dlouho jim společnosti budou důchod z druhého pilíře vyplácet. Mohou se rozhodnout pro vyplácení renty po dobu 20 let, nebo jim fond vypočítá z naspořených peněz částku podle průměrné délky dožití.  Ta jim bude vyplácena až do smrti. Nevyčerpané peníze se budou moci dědit. Systém má začít fungovat od roku 2013.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření počítá s tím, že maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvýší až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok.

Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.

Sněmovní rozpočtový výbor navrhl v rámci zákona o doplňkovém připojištění upravit postup transformace penzijního fondu na penzijní společnost. Fond by měl do dvou měsíců od účinnosti zákona požádat Českou národní banku o povolení k činnosti penzijní společnosti a provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.

Průměrný důchod letos činí 10.557 korun, od ledna by se měl zvýšit na 10.816 korun, tedy o 259 Kč. Základní výměra každého důchodu by se tak měla zvýšit o 50 korun na 2280 korun a procentní výměra by měla vzrůst o 2,5 procenta.

Vláda k penzijní reformě přistoupila kvůli rostoucímu počtu seniorů. Počet starobních důchodců na konci letošního června dosáhl 2,280.450, meziročně jich přibylo přes 38.100.