Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Regulace je moc. Energetici omezují investice a vzpouzí se

Ekonomika

  15:02
PRAHA - Energetické firmy už nechtějí dál snášet tlak Evropské unie a neustálé regulace oboru. A poprvé veřejně vystupují s kritikou politiků. Bojíme se investovat peníze do nových elektráren, stěžují si evropské koncerny. Energetickým společnostem stále víc vadí příval nových zákonů a zásahy poškozující tržní prostředí.

Elektrické vedení foto: Shutterstock

Pokud se přístup vlád a Evropské unie nezmění, do konce desetiletí se prý jen těžko vyhneme častým výpadkům dodávek i prudkému zdražení elektřiny.

ČTĚTE TAKÉ:

Sama Evropská komise přiznává, že je třeba investice v oblasti energetiky podporovat. "Podle našich propočtů je v zemích EU třeba do roku 2020 investovat do elektráren 500 miliard eur a dalších 600 miliard eur do přenosových a distribučních sítí," uvedl včera na Pražském evropském energetickém fóru zástupce generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku Jan Pánek.

Jenže my nemáme tolik odvahy, abychom tak masivně investovali, oponovali přítomní ředitelé energetických společností. "RWE působí v Česku deset let. Za tu dobu jsme zaregistrovali 85 zásadních změn zákonů a dalších pravidel týkajících se energetiky," uvedl šéf představenstva RWE Transgas Martin Herrmann.

Například nový jaderný blok znamená v Česku nejméně sedm let příprav a následně šest a více let výstavby. Podle Herrmanna si však žádný investor nemůže být jistý tím, jaké změny zákonů se mezitím v Evropské unii odehrají a jak se tím změní návratnost investovaných peněz.

Co je na energetickém trhu špatně

  • dopředu neodhadnutelné a nečekané změny v zákonech
  • investice do moderních elektráren se vinou nízké ceny povolenek nevyplatí
  • systém dotací vede k rozmachu nejdražších zdrojů (hlavně solárních panelů)
  • přenosové sítě přestávají zvládat rostoucí výkon větrných parků
  • firmy jsou nuceny nabádat zákazníky ke snižování spotřeby
  • ne všechny země EU mají fungující trh s elektřinou a plynem

Na neustávající příval nové legislativy z Bruselu si postěžoval zástupce Dánské energetické asociace Ulrich Bang. Podle jeho slov by Komise neměla přemýšlet o nových energetických balíčcích, když některé země včetně Francie stále regulují cenu elektřiny pro koncové zákazníky.

Banky jsou méně ochotné fdát peníze

Šéfové energetických podniků tvrdí, že neustále se měnící pravidla už mají dopad i na banky. Jejich ochota financovat nové uhelné či jaderné bloky klesá s tím, jak přibývá nových zákonů a omezení.

Expert České spořitelny na financování energetických projektů Vladimír Kubeček následně potvrdil, že to tak skutečně je. Před investováním do elektráren v Evropě již loni na podzim varovala americká finanční skupina Citibank.

"Zaznamenali jsme 27 politicky motivovaných zásahů od ledna 2010 s negativním dopadem na sektor energetiky. Akcionáři energetických společností při těchto zásazích přišli dle našich propočtů o celkem 200 miliard eur," uvedli tehdy analytici Citibank.

Proto není divu, že německý energetický koncern E. ON loni oznámil, že raději než v Evropské unii bude investovat do nových elektráren v Turecku, Brazílii a Indii. V Turecku již aktivně působí také skupiny RWE a ČEZ.

Například britská vláda na nezájem o výstavbu naplánovaných jaderných a dalších nízkoemisních zdrojů reagovala oznámením, že určí pevnou výkupní cenu vyrobené elektřiny. Podobný systém platí v Česku pro obnovitelné zdroje.

Co se týká Česka, také zde se výstavba nových jaderných bloků v Temelíně bez státní podpory zřejmě neobejde. Podle dostupných informací připadá v úvahu jak stanovení minimální výkupní ceny energie z nových bloků, tak i státní záruka za bankovní úvěry. Zástupci ČEZ a ministerstev již o podobě podpory ze strany státu jednají.

Autor: