Řecký premiér Jorgos Papandreu provedl rozsáhlé vládní změny, hlavně si vybral nového ministra financí, který se stal symbolem tvrdých opatření. Podle průzkumů veřejného mínění to ale většina lidí vnímá jako kosmetickou změnu.
Čtěte také: |
"Co se změnilo? Nic," prohlásil podle agentury Reuters 22letý student na náměstí Syntagma, kam demonstraci svolali místní komunisté. "Nechystáme se k odchodu, dokud neustoupí od svých opatření," dodal.
Ve středu proběhla v Řecku generální stávka
Demonstrace jsou nyní v Řecku takřka na denním pořádku. Zemi zasáhla ve středu také generální stávka, která postihla zejména dopravu a úřady.
Papandreu chce změnami ve vládě získat podporu pro svůj úsporný plán, ke kterému nutí Řecko jeho věřitelé - Evropská unie a Mezinárodní měnový fond - a který chce prosadit v parlamentu do konce tohoto měsíce. Poslanci budou pro začátek v úterý hlasovat o vyslovení důvěry novému kabinetu.
Atény si od EU půjčily už 110 miliard eur
Plán vyvolal velký odpor veřejnosti i značný nesouhlas mezi poslanci Pasoku (Panhelénského socialistického hnutí). Tři dokonce svou parlamentní frakci opustili. Věřitelské země přijetím plánu podmiňují poskytnutí dalších půjček, jež by měly hluboce zadluženému Řecku umožnit vyhnout se státnímu bankrotu.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).
Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a není schopna vrátit se příští rok pro nové peníze na trhy, jak loňský plán předpokládal. To znamená, že bude potřebovat další tříletou pomoc ve výši až 120 miliard eur, z níž by na soukromý sektor mělo připadnout kolem 30 miliard eur.
