"Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně," řekl Dallara, podle agentury Reuters. Řečtí střadatelé jen v pondělí z účtů vybrali nejméně 700 milionů eur (18 miliard korun).
Šéf IIF rovněž prohlásil, že rozhodnutí Řecka zaplatit držitelům dluhopisů, kteří původně odmítli přistoupit na restrukturalizaci dluhu, vzbuzuje obavy. Platba by se ale podle něj těžko uskutečnila, nebýt "zcela výjimečné konstelace politické nejistoty".
ČTĚTE TAKÉ: |
Vývoj po parlamentních volbách v Řecku signalizuje, že země může být na cestě z eurozóny. Vzhledem k tomu, že politická seskupení nebyla schopna se po volbách dohodnout na sestavení vlády, budou se v červnu konat volby znovu. V nich by přitom podle pozorovatelů mohly uspět strany, které budou chtít zemi z eurozóny vyvést.
"Tlak na Španělsko, Portugalsko, dokonce i na Itálii a možná i na Irsko by byl obrovský," řekl Dallara k dopadům odchodu Řecka z eurozóny. "Nechci ani počítat náklady, které by Evropa měla, kdyby se snažila o stabilizaci v případě, že Řecko odejde. Byly by ale značné," dodal. Rozsahem by prý škody bylo možné označit za něco mezi katastrofou a Armageddonem.
Obavy z výsledků červnových voleb
Podle Dallary neexistuje žádný plán organizovaného odchodu Řecka z eurozóny. Místo toho by se prý měl aktualizovat současný záchranný plán, který je třeba upravit tak, aby odrážel "novou realitu". V úvahu například připadá posun termínu pro splnění fiskálních cílů o rok až 18 měsíců. To by Evropu stálo dalších šest až deset miliard eur (153 až 250 miliard Kč).
Dallara doporučuje snížit tempo rozpočtových reforem i jinde, hlavně ve Španělsku a Portugalsku. Evropa by se podle něj měla méně věnovat krátkodobým škrtům a více se zaměřit na obtížné reformy pracovního trhu. K řešení může patřit i to, že by evropské záchranné fondy přímo investovaly do slabých finančních institucí, hlavně pak ve Španělsku.
Evropští politici většinou ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny.
Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, deklaroval i prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Upozornil, že smlouvy o EU nepočítají s variantou, že by z eurozóny některá členská země odešla.
"Chci sdělit, že jednoznačnou prioritou Rady guvernérů ECB je, aby Řecko zůstalo v eurozóně," řekl Draghi. O osudu Řecka ale prý nemůže rozhodnout ECB. Politici však možnost odchodu Řecka z eurozóny připouštějí čím dál častěji. Řecko je pátým rokem v recesi, z níž se nedostane ani letos.
Odchod z eurozóńy je možný
Dallara řekl, že odchod Řecka z eurozóny možný je, podle něj to ale není nutné. "Ani bych to neoznačil za pravděpodobné, protože náklady pro Řecko, Evropu i globální ekonomiku by v každém jednotlivém případě byly ohromné," řekl. Evropa by musela přijmout opatření na podporu svých bank.
Řecko se v úterý na poslední chvíli rozhodlo, že uhradí splatné dluhopisy v objemu 435 milionů eur (asi 11,1 miliardy Kč) těm držitelům, kteří s výměnou původně nesouhlasili. Tím Atény zřejmě silně popudí věřitele, kteří na výměnu dluhopisů po sérii složitých vyjednávání naopak přistoupili, a odepsali tak velkou část své původní investice.
