Před půl rokem odstartovalo Hlavní město Praha kampaň s názvem Řemeslo žije!, zaměřenou na žáky devátých tříd základních škol, kteří se ještě rozhodují o dalším studiu. Kampaň je měla podnítit k tomu, aby mezi nimi zvažovali i variantu učňovského školství. Tento týden pražský magistrát během konference Zaměstnavatelé v komunikaci s středními školami zhodnotil, jaký měla jeho reklama účinek.
"V Praze je v současnosti pětačtyřicet středních škol, které vyučují obory vzdělání s výučním listem, takzvané učební obory. Jde o školy zřizované magistrátem, ale i o soukromé školy. Jim je věnována jedna z priorit projektu, ale prioritou je rovněž naplnění řemeslných profesí na trhu práce, kde mnohé prakticky zanikají," uvedl pro LN Luděk Schreib z tiskového oddělení pražského magistrátu.
"Ostrá" čísla o počtech žáků v prvních ročnících učebních oborů budou podle Schreiba k dispozici až k 30. září. Některé školy totiž ještě neuzavřely úplně přijímací řízení.
"Již nyní se zdá, že první kroky projektu dlouhodobé podpory učňovského školství a řemesel zapůsobily spolu se zlepšenou marketingovou činností samotných škol a dalších faktorů pozitivně. Zcela určitě se nenaplní katastrofické modely, předpokládající (v návaznosti na propad počtu patnáctiletých v celkové populaci) dramatický pokles žáků v učebních oborech," tvrdí Luděk Schreib.
Jeho slova částečně potvrzuje také zpráva ČTK o stoupajícím počtu žáků, kteří nastoupili do prvních ročníků pražských učilišť. Například ředitel Střední školy technické Drahoslav Matonoha potvrdil, že oproti loňsku přibylo letos v lavicích víc než sto žáků. Jeho škola nabízí hlavně elektrotechnické, stavební a automobilové obory.
Řemeslník je žádaný na trhu, ale nepopulární u žáků
Podle průzkumu Manpower index trhu práce, který proběhl v červenci mezi tuzemskými zaměstnavateli, zůstávají řemeslníci na prvním místě nejžádanějších profesí (následují je zaměstnanci s technickým vzděláním).
Přitom podle odhadů klesne jen v Praze za dva roky počet žáků v prvních ročnících učňovských oborů ze 3000 na 1000. Nejvíce chybí profese jako klempíř, lakýrník, kominík nebo švadlena. "Od první poloviny devadesátých let nejsou školy přímo propojeny s podnikovou sférou a financovány z veřejných rozpočtů, proto se mohou u řady oborů a profesí projevit disproporce mezi poptávkou trhu práce a skutečným výstupem ze škol. V řadě případů se tak už taky děje (kovoobory a podobně)," konstatoval Schreib.
Jednou z dalších priorit kampaně je proto podle jeho slov tyto bariéry a následné disproporce překonat. "Chceme systematicky rozšiřovat přímou účast podniků na činnosti škol tak, aby mohly více ovlivňovat, kdo se v nich učí, v jakém oboru a jak se připravuje na své budoucí povolání u podniku. Zkrátka jde o sladění poptávky a nabídky," popisuje zástupce magistrátu. Právě tomu se měla podle jeho slov věnovat už zmíněná konference zaměřená na komunikaci zaměstnavatelů se středními školami, která se uskutečnila tento týden.
Kampaň není bezproblémová
Vlastní kampaň však neprobíhá úplně bezchybně. Například webový portál, který má být jejím hlavním komunikačním médiem, byl ještě včera nefunkční a z jeho home page nebylo možné prokliknout na žádný z odkazů (což kritizovaly i některé odborné internetové blogy zaměřené na reklamu).
Podle Schreiba však magistrát tento portál nadále považuje za hlavní informační zdroj celého projektu. "V současné době bylo přikročeno k zásadní rekonstrukci jak zdrojového kódu stránek, tak informačního obsahu a grafiky, aby mohl sloužit nejen jako průvodce při volbě povolání v řemeslných oborech, ale i pro ostatní součásti dlouhodobého projektu (například pro podporu polytechnické výchovy, pro usnadnění vstupu absolventů učebních oborů na trh práce a další)," řekl LN Schreib. Podle něj se v současnosti "odlaďují" zejména informace o oborech otevíraných ve školním roce a jejich propojení na informace o oborech na trhu práce. "Se spuštěním portálu počítáme v řádech hodin, maximálně několika málo dnů," konstatoval toto úterý mluvčí magistrátu.
