Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Víte co kupujete? Řetězce lžou o kvalitě potravin

Ekonomika

  8:31
PRAHA - Podle etikety české potraviny, ve skutečnosti však výrobky z Polska či ze Slovenska. Nebo přelepená data spotřeby či také nálepky "bio" u potravin, které bio výrobu ani neviděly. S podobnými triky obchodních řetězců se stále častěji setkávají kontroloři a také si na ně stále častěji stěžují i samotní zákazníci.

Jen loni si u Státní zemědělské a potravinářské inspekce stěžovalo na některý z devíti největších obchodních řetězců 1419 zákazníků. Před třemi lety to bylo 965 lidí. Nespokojenost Čechů s kvalitou potravin roste, čím dál víc stížností míří i k různým sdružením na obranu spotřebitelů.

Jak dopadly loňské kontroly potravinářské inspekce?

Kontroly potravinářské inspekce 2011 - grafika

Z 5094 výrobků, které loni zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nevyhovovaly hygienickým normám téměř čtyři procenta. Z 3571 kontrolovaných výrobků nevyhovovalo právním předpisům nebo deklaraci na obale 15 procent.

"Zásadní nedostatky spočívají v záměrném použití levných surovin, nevhodných pro výrobu finálního produktu. Do popředí se navíc začíná dostávat i problém, kdy obchodníci klamou ve věci původu potravin," tvrdí mluvčí inspekce Michal Spáčil.

Anketa

Věříte více českým, nebo zahraničním potravinám?

Českým 844
Zahraničním 213
Nerozlišuju 155

"Nejvíc stížností evidujeme na řetězec Tesco a Globus. Následuje Albert, Kaufland a Billa," tvrdí mluvčí Občanského sdružení spotřebitelů Test Jan Votočka. Podle něj se stížnosti nejčastěji týkají případů, kdy se produkty tváří jako potraviny typické pro určitou zeměpisnou oblast, ačkoli byly vyrobeny zcela jinde.

PTEJTE SE ON-LINE:

Na co si dát pozor při nákupu potravin?

Dana Večeřová, tisková mluvčí Potravinářské komory ČR.

Čechům už přestává být jedno, co jedí. Jejich nespokojenost s potravinami roste. A není divu - obchodníci často vydávají potraviny z Polska nebo ze Slovenska za typicky české výrobky, přelepují jim datum spotřeby nebo je opatřují nálepkou 'bio', přitom zdaleka nesplňují normy pro toto označení. Jak se bránit? Na co si dávat při koupi potravin pozor? A dá se vůbec poznat, že výrobek opravdu pochází z tuzemska? Na tyto a další otázky se ptejte mluvčí Potravinářské komory ČR Dany Večeřové. Odpovídat bude v pondělí od 14 hodin.

Své otázky můžete pokládat ZDE

"Česká kvalita" vyrobena v Polsku

Poslední takový případ objevila potravinářská inspekce v pondělí v prodejně společnosti Penny Market v Českých Budějovicích. Kuřecí prsa a Fishi zavináče označené visačkou "Česká kvalita" s vyobrazením české vlajky byly ve skutečnosti vyrobeny v Polsku, sýr Maratonec se stejnou visačkou pak na Slovensku.

Nejčastější triky českých obchodníků

  • vydávání výrobku, který byl vyroben v zahraničí, za typicky český výrobek
  • nálepka „bio“ u potravin, které nesplňují normy pro označení bio
  • přelepená data spotřeby
  • tvrzení, že některé výrobky fungují jako vitaminy či léky
  • akce a akční slevy, které vznikají umělým navýšením původních cen

Právě na regionální potraviny přitom slyší stále víc Čechů. Podle průzkumu ministerstva zemědělství je přes 70 procent Čechů přesvědčeno, že potraviny vyrobené v Česku jsou kvalitní.

Nálepka typicky české potraviny je však stále častěji jenom reklamním trikem obchodníků a zaručeně české sýry nebo maso a uzeniny jsou ve skutečnosti vyrobeny v sousedním Polsku, na Slovensku nebo v Maďarsku, a to často z těch nejlevnějších surovin.

Pozor na přelepené etikety

Lákání na české výrobky z Polska, ale nejsou jediným podfukem, který obchodníci na zákazníky zkoušejí. Častým trikem jsou také přelepená data spotřeby. Řetězce totiž často sázejí na to, že zákazníci si přelepené etikety nevšimnou, a zboží tak prodají, i když je prošlé.

ČTĚTE TAKÉ:

Naposledy odhalili inspektoři takové jednání v pondělí v pražské prodejně společnosti Ahold. Tam zaměstnanci přelepili datum doporučené spotřeby z 21. ledna na 29. ledna a pak ještě na 9. února. "Jsme si vědomi závažnosti nálezu a prodejnu prověří interní audit," řekl k události Pavel Mikoška, ředitel oddělení kvality společnosti Ahold.

Dalším trikem obchodníků je lákání na potraviny, které mají pomoci zdraví. To je příklad třeba bonbonů Nimm2. O nich reklama tvrdí, že jsou zdrojem vitaminů, pravda je ale jiná - bonbony nejsou o nic lepší ani zdravější než ostatní sladkosti.

Dlouhodobým trikem je pak i lákání zákazníků na BIO produkty i u těch výrobků, kterým chybí potřebné osvědčení. Za vyšší cenu ale zákazníci nekoupí potraviny z ekozemědělství, ale obyčejné produkty.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.