Zainteresované strany by podle Římana měly zasednout k jednacímu stolu pokud možno hned zítra. Delegace EU, kterou český ministr vede, prý rovněž navrhla, aby se obnovená jednání uskutečnila na neutrální půdě.
Podle Římana se situace dramaticky změnila v noci na dnešek. Původně teklo přes Ukrajinu denně 300 milionů kubíků plynu z Ruska. Dnes je to 70 milionů. Tím se podle něj stal z technického a obchodního problému mezi dvěma státními podniky, Gazpromem a Naftogasem, problém politický.
Říman označil krácení dodávek plynu do evropských zemí za bezprecedentní. A obě strany by podle něj neměly problém podceňovat, "protože to je pro oba státy, Ukrajinu i Rusko, do značné míry otázka reputace ve vztahu k Evropské unii".
Kdo za vše může?
Interpretace obou stran je zásadně odlišná. Ukrajinci tvrdí, že Rusové dodávky drasticky zkrátili. Viceprezident plynárenské společnosti Gazprom Alexandrem Medveděv v Berlíně naopak zopakoval ruskou interpretaci, podle níž dodávky zastavila Ukrajina. Představitel Gazpromu však znovu ujistil, že ruská strana je k jednáním připravena.
"Míra nepochopení jeden druhého dosahuje evidentně vysoké úrovně," řekl Říman. Zároveň však vyjádřil přesvědčení, že podobně jak to dnes naznačila ruská strana, budou k obnoveným jednáním ochotni také Ukrajinci.
Ti mimo jiné trvají na obnovení praxe podepisování každoročních protokolů k mezivládním dohodám, v nichž se stanovil objem dodávek plynu i objem tranzitu a také ceny plynu a tarify za jeho tranzit.
Česko dovozem z Ruska kryje 80 procent spotřeby
Dodávky od ruského plynárenského gigantu pokrývají asi čtvrtinu celkové spotřeby v Evropě. Omezení dodávek pocítily i některé členské země EU včetně České republiky, která podle RWE Transgas zaznamená pokles dodávek o 75 procent.
Říman také připustil, že s takto dramaticky sníženými dodávkami nelze vydržet dlouho bez toho, že se přijmou nouzová opatření. Nejdřív by se omezila spotřeba velkým odběratelům, tedy podnikům. Česko dovozem z Ruska kryje přibližně 80 procent spotřeby, zbytek připadá na Norsko.
