Evropská komise doporučila všem členským státům, aby v souvislosti s jadernou katastrofou v japonské Fukušimě raději znovu prověřily bezpečnost svých atomových elektráren, Německo se v souvislosti s Fukušimou dokonce chystá všechny své jaderné elektrárny postupně uzavřít.
A přitom na dohled od hranic EU paradoxně stále pracují reaktory, jejichž název se stal symbolem největší jaderné katastrofy všech dob. Rusko totiž i 25 let po havárii v Černobylu stále provozuje celkem jedenáct reaktorů černobylského typu RBMK-1000, z toho čtyři v bezprostřední blízkosti hranic EU.
A žádná mezinárodní organizace, natož Evropská unie, zatím nedokázala Rusy přinutit, aby po zkušenostech s Černobylem své další "černobylské" reaktory odstavili a nahradili bezpečnější technologií. Vzhledem k ekonomické a politické síle Ruska se o to dokonce nikdo ani příliš nepokouší.
Problematické jsou reaktory RBMK-1000
"Na Leningradské elektrárně dodnes můžete stát na reaktoru a dívat se přes sklo na Finský záliv. Žádná jiná překážka reaktor od okolí neodděluje," řekl LN bývalý šéf operátorů Temelína Jiří Tyc. Stejně jako v Černobylu totiž nemají tyto reaktory RBMK-1000 ochrannou obálku, železobetonový skelet, bránící v případě havárie rozsáhlému úniku radiace do okolí.
Ruské jaderné eklektrárny ležící nejblíž k EUKolská |
I když i Rusové po havárii v Černobylu značně vylepšili úroveň bezpečnosti reaktorů RBMK-1000, základ technologie zůstává stejný i se všemi hlavními riziky, potvrzenými černobylskou havárií.
Na rozdíl od dalšího ruského typu VVER, kterými disponuje například Temelín, nezakrývá reaktor ochranná obálka. Temelínské reaktory mají také výhodu v tom, že se v případě zvyšování teploty dokážou samoregulovat, díky fyzikálním vazbám v nich dochází k samovolnému snižování výkonu. Reaktor RBMK-1000 má naopak tendenci při narůstající teplotě výkon ještě více zvyšovat, což se projevilo právě v Černobylu.
Největší bezpečnostní riziko ale představuje u těchto reaktorů lidský faktor. "I reaktory černobylského typu se při přísném dodržování stanovených pravidel dají provozovat bezpečně. V případě lidského selhání ale nedisponují velkou rezervou, jak takové selhání napravit," řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. K havárii v Černobylu přitom velkou měrou přispěly právě chyby obsluhy elektrárny.
Nejen EU na Rusko páky nemá
Také v Evropské unii mohla fungovat elektrárna černobylského typu, litevská Ignalina. Před vstupem do EU však Litva musela slíbit, že elektrárnu uzavře, což před dvěma roky skutečně udělala. Na Rusko, které provozuje černobylské reaktory nedaleko hranic Unie, však Brusel podobné páky nemá.
"To by museli Rusové usilovat o vstup do EU," uvedl Tyc. Ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) totiž nemá právo nařizovat státům odstavení některých jejich jaderných elektráren, může pouze doporučovat zlepšení bezpečnosti.
Rusko vedle Leningradské elektrárny provozuje další čtyři bloky RBMK-1000 na Kurské jaderné elektrárně, zbývající tři pak fungují ve Smolenské oblasti.
Žádná mezinárodní organizace, natož Evropská unie, zatím nedokázala Rusy přinutit, aby po zkušenostech s Černobylem své další "černobylské" reaktory odstavili a nahradili bezpečnější technologií.
