Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rozpočet bude nutné nějak uplácat, říká ekonomický expert ČSSD

Ekonomika

  16:19
PRAHA - Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek mluví v rozhovoru pro Lidové noviny o připravovaných rozpočtových škrtech příští chystané vlády.

Jan Mládek, ekonom foto: Lidové noviny

LN: Jak jsou teď v ekonomickém týmu rozděleny role mezi vás a Bohuslava Sobotku?

V tuto chvíli velmi jednoduše. Já jsem vedl tým, který se pokoušel vyrobit vizi Česká republika 2025. A Bohuslav Sobotka je stínový a pravděpodobně budoucí ministr financí. Takže se zabývá spíš konkrétními věcmi ve financích. Můžete mi namítnout, že to má řadu styčných bodů. To samozřejmě má. Ale neplatí to jen s financemi, ale i s jinými resorty. Za klíčové pro případnou vládu, kde by ČSSD seděla, ale považuji koordinaci hospodářských politik. Resortismus u nás dospěl do takových rozměrů, že už si toho všimly i mezinárodní instituce. OECD už to přímo kritizovala.

Takže by měl být nějaký superministr hospodářství nebo vicepremiér pro ekonomiku, který by měl na starosti strategické věci?

Nemá to jednoduché řešení. Už toho hodně pamatuji a tady už se kdeco vyzkoušelo. Na začátku 90. let bylo ministerstvo strategického plánování. Pak se zkoušel místopředseda vlády pro hospodářskou politiku. Ten měl tři subvarianty. Bez portfeje, spojené s funkcí ministra financí, což byl tehdy Pavel Mertlík. Nebo s postem ministra průmyslu za Miroslava Grégra. Bez portfeje to vůbec nefunguje, protože nemáte žádný aparát. To jsem si zažil s Mertlíkem. Sedělo nás tam asi dvacet a v podstatě jsme nemohli nic dělat, protože jsme na to neměli lidi. Ministerstvo průmyslu to být nemůže. Jeho kompetence jsou velmi omezené. To je ministerstvo pro ČEZ a zahraniční obchod. Ministerstvo financí je nejméně špatným řešením. Za předpokladu, že ho vede člověk, který má přesah. To byl třeba Mertlík.

Ze zúženého pohledu účetního?

Stávající ministr při vší své kompetenci je účetní.

On to ani nepopírá.

Je ministrem financí v úzkém slova smyslu. To je legitimní figure, ale nemůže dělat hospodářskou politiku. Řešením je udělat to jako v USA a založit něco jako Sbor ekonomických poradců. Je to ale čistě můj osobní názor. S nikým jsem to zatím neprobíral.

Takže vy byste byl hlavní stratég, jako je v Americe Larry Summers. Sobotka by byl v užším slova smyslu ministr, jako je Timothy Geithner?

Teď o tom debatujeme. Naráží to ale na přirozený odpor, protože resortismus prostoupil opravdu hluboko. Už se z toho stala tradice. Václav Klaus takovou pozici ekonomického stratéga odmítal programově. U Mirka Topolánka to bylo pod jeho intelektuální úrovní.

Klaus tu roli hrál sám.

Musím přiznat, že to samozřejmě svojí osobou suploval. Tehdy to docela fungovalo. Pan profesor má přesah. Dal tomu směr a ideologii. Smutné rozměry to získalo za bývalého lampasáka Topolánka, který ničeho takového nebyl schopen.

Jak by se rozdělily pravomoci mezi hlavního stratéga a ministra financí?

Chcete po mně něco, co nemám domyšlené. Když jsem blbej, tak to nezapírám. O kompetencích se bude muset ještě hodně debatovat.

Z Mládka bude ekonomický mozek ČSSD a ze Sobotky hlavní účetní?

Teď používáte, co s oblibou dělám já: brutálně zjednodušujete. Nemůže to být v žádném případě účetní. Ministr financí se bude také zabývat hospodářskou politikou, ale s důrazem na to, kolik se vybere na daních a jaká je bilance veřejných financí. To je holt jeho hlavní úkol.

Takže si šijete na míru roli českého Larryho Summerse.

To mi zbytečně lichotíte a podsouváte něco, co jsem neřekl. Dovedu si představit i variantu, že se toho neúčastním.

To skoro vypadá, že vás k tomu někdo nutí.

Nechci hrát Zemanovu hru, že se obětuji pro blaho země. Z toho mi bylo vždycky na zvracení. To je jako s alkoholikem. Je to, řekněme, člověk, který má rád červené víno. Rád by se napil. Ale jelikož měl ráno několikrát už tak těžkou kocovinu, tak už se do chlastání tolik nehrne, protože ví, že to má taky nějaké vedlejší účinky.

Když zůstaneme u vašeho alkoholického příměru. Na tu dvojku červeného máte chuť.

Jo, to je fér říct. Ale taky už vím, jak vypadají ty těžký rána. Už ve mně není takové nadšení.

To hodně souvisí se situací, ve které byste přebírali vládu. V dluzích se dost topíme. Dá se čekat, že si tady budou podávat dveře průzkumné mise MMF, ratingových agentur, finančních investorů. Kdo v ČSSD je s nimi schopen jednat?

Když jsem v roce 1998 nastoupil s Pavlem Mertlíkem na úřad vlády, tak to zprvu vypadalo, že naše role bude marginální. Pak ale začala ruská a asijská krize a začaly sem jezdit mise mezinárodních institucí a někdo s nimi musel mluvit. A padlo to na nás. Já s nimi strávil neuvěřitelných hodin. Upřímně řečeno, tím samozřejmě roste váš vliv. Mezinárodní měnový fond není jediný. Oni sem jezdí jak na běžícím pásu. To máme Světovou banku, OECD, EU, EBRD, Evropskou investiční banku.

 Můžeme čekat častější návštěvy z ratingových agentur. S kým z ČSSD se tito lidé kromě vás baví?

Samozřejmě navštíví ministra financí. Udělají s ním formální besídku přes tlumočníka, když je to zapotřebí. Pak jim ale věci vysvětluje někdo úplně jiný. Může to být třeba nějaký ředitel odboru nebo náměstek. ČSSD ale nemá zas takovou nouzi o lidi, kteří jsou schopni se s nimi bavit.

Kdo to je?

Myslíte na úrovni stínových ministrů? Samozřejmě Jirka Havel.

Ten sedí v Evropském parlamentu a těžko tady bude dělat důvěrníka lidem z MMF a spol. Kdo další je intelektuálně a jazykově schopen?

Pak samozřejmě Pavel Mertlík, pokud se vrátí.

On se chystá zpět do politiky?

Občas mám pocit, že jo. Ale na přímý dotaz vysílá hodně smíšené signály. Jiří Paroubek docela dobře chápe, že pokud bude premiérem, potřebuje spoustu lidí, kteří se v ekonomice orientují. Poptávka bude. Ale je to jen můj odhad.

Vůbec jste nezmínil hlavního stranického ekonomického experta Bohuslava Sobotku a další kandidáty na ministry. Můžou za nimi přijít na důvěrný rozhovor finančníci z MMF nebo ratingových agentur?

Musí najít správné náměstky.

Chodí za vámi lidé z MMF vždycky, když přijedou do Prahy?

S tou poslední delegací jsem nemluvil. Ale na podzim jsem měl schůzku s Markem Belkou, který je ředitelem Mezinárodního měnového fondu pro Evropu.

Moc dobře víte, jak vás a Mertlíka bude Paroubek potřebovat.

To je sugestivní otázka, nevím, co bych na ni odpověděl. Já už těch historek s nimi mám hodně.

Máte už značku z toho, jak je zatáhnete na kachnu a lahev červeného, kde jim vysvětlíte, jak se věci mají. To se teď bude dost hodit. Jak jsou tyto neformální vztahy důležité?

Jsou klíčové. Oni potřebují mít pocit určité důvěry a kompetence. Nejhorší varianta, kterou můžete předvést, je Řecko. Lžete, zatloukáte, simulujete. V těch delegacích jsou úředníci, kteří musí napsat ze své mise smysluplnou zprávu. Chtějí přivést jasný výsledek a toho se nejlépe doberou při těch neformálních schůzkách. Z nich mají pocit, že vědí, jak věci opravdu jsou. Chtějí správná data a věrohodné historky.

Řecko drží nad vodou i to, že jejich ministr financí Papakonstantinu může zajít na skleničku s kamarády finančníky, které má ze studií v Londýně.

Nedělejte ze mě zase alkoholika. Pak se o mě zase začne psát, že jsem s někým chlastal jako před lety s Dillardem z Nomury. A s tím jsem fakt pil jenom sodovku.

Pojďme k rozpočtu. I ČSSD si uvědomuje, že nás čeká těžká doba.

To snad už nikdo nepopírá. Teď je otázka, kdo za to může a co s tím.

Nás zajímá spíš ta druhá věc. Strukturální deficit je podle odhadů České národní banky180 miliard. Kde ČSSD ty peníze v příštím roce ušetří nebo vezme?

Za loňský rok bude schodek státního rozpočtu 223 miliard korun. U celých veřejných financí pak 250 miliard. Takže když se letos stáhne na 163 miliard, už to vypadá jako fiskální konsolidace. 

Kde ČSSD příští rok ušetří víc než 100 miliard?

Bez ohledu na to, jak ekonomika poroste, je potřeba schodek dál snižovat. V roce 2011 by měl být minimálně o 40 miliard nižší než v roce 2010.

Tímto tempem se ze schodků dlouho nedostaneme.

To je snížení o víc než procento HDP. Když to uděláte každý rok, tak za chvíli plníte maastrichtská kritéria. To už jsem probíral i s experty z mezinárodních institucí. Asi takové snižování dluhů od nás čekají. Když to dodržíme, zaručí nám to stabilní výhled ratingu.

Dobře. Ale některé státní výdaje rostou automaticky. Třeba se valorizují důchody. Takže kde těch 40 až 60 miliard za rok ušetříte?

ČSSD se k tomu přihlásila. Jsou tady nápady. Nevím, kdo s tím přišel, jestli Bohuslav Sobotka nebo kdo, ale třeba zkusíme cenovou revizi uzavřených smluv státu.

Můžeme se bavit o penězích, s nimiž natvrdo počítáte?

Bude povinnost aukčního zadávání zakázek.

To je také abstraktní.

Pokud chcete sdělení, že jednoduché metody šetření neexistují, tak samozřejmě ne.

Ale teď je po nich poptávka a vy je budete muset předložit.

Je třeba nejprve zkusit ty složitější metody šetření, než přijde na ty drastičtější. Na to mám jednoduchou zkratku. Nucená správa MMF pak znamená, že v Maďarsku se nestaví dálnice a v Lotyšsku se nominálně snižují důchody. To je také možné, ale je to politicky nákladné.

Takže vy nemáte seznam tvrdých kroků, které by přinesly okamžitou úsporu. Vy máte seznam věcí, které – když se zadaří – mohou něco přinést. Je to tak?

Heleďte, konkrétní rozpočtové škrty přece každá vláda předloží v srpnu 2010.

Teď tomu rozumíme. Počkejte si po volbách a dozvíte se.

To je zas dezinterpretace. Přece věrohodnost každé politické strany je v tom, do jaké míry se odchyluje od toho, co říká teď a co se bude dít po volbách.

Jasně. Ale škrty přijdou až po volbách.

To zásadní heslo je, že šetřit se bude, ale ne na lidech. Tady je taková hysterie, jak je strašně drahý sociální stát, ale my máme jiný problém. Máme špatnou strukturu výdajů. Moc nám žerou dálnice, ale ve veřejném sektoru máme nízké platy.

Vždyť jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Proboha! To pak vybublá v jiných věcech. To jsou ti mladí doktoři, kteří utíkají do Německa. Veřejná sféra musí být lépe placená.

Věci, o kterých obvykle mluvíte, nemají okamžitý efekt. Vy však budete muset přijmout opatření s okamžitým dopadem. Jak to uděláte?

Bude to ve dvou krocích. Nejdřív se nějakým způsobem uplácá snížení o čtyřicet miliard. Tam podtrhávám slovo uplácá, protože z toho není úniku, ať už bude vláda jakákoli. Na podzim jsou ještě místní a senátní volby, takže i když vyhraje ODS, krajští baroni budou tlačit na vládu, aby do voleb nic nedělala. Takže rozpočet na rok 2011 bude nutné uplácat. Teprve pak přijdou na řadu systémovější změny. Prostor na to bude v prvním pololetí roku 2011. Opravdu tvrdá úsporná opatření by však přišla až ve chvíli, kdy stát neprodá soukromým investorům své obligace. Pak přijede MMF, poskytne peníze a zároveň dosadí de facto nucenou správu.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...